Hlavní pozornost se ale nyní stáčí na údaje, které již budou odrážet propad ekonomiky v důsledku vynucené hibernace. A tím údajem za březen bude zejména nárůst nezaměstnanosti a propad indexu nákupních manažerů. Současně je otázkou, jak pandemie ovlivní samotný sběr dat a výpočet všech statistik.
Index nákupních manažerů: Výrobní aktivita a indexy založené na dotazování nákupních manažerů musí v situaci hibernované ekonomiky nutně klesat. Výrobní sektor oproti službám pocítil daná omezení méně. Podobně jako v případě německých a dalších evropských protějšků tak čekáme v kontextu událostí relativně střídmý propad PMI na 42,0 bodů. Pro nejbližší měsíc je zde výrazné riziko jeho dalšího snížení.
Podíl nezaměstnaných: Standartní vývoj trhu práce by za běžných okolností indikoval pro březen mírný pokles podílu nezaměstnaných s tím, jak se s příchodem jara obnovují některé sezónní práce. Pracovní trh obvykle reaguje se zpožděním na vývoj ekonomiky. Tentokrát je vše jinak. Nástup pandemie a opatření proti zpomalení jejího šíření má za následek recesi ekonomiky a okamžité propouštění zejména ve službách a v menší míře i v průmyslu.
Počítáme s tím, že hibernace ekonomiky přivedla již v březnu na pracovní úřady navíc zhruba přes 100 tisíc žadatelů. To by znamenalo nárůst podílu nezaměstnaných na 4,3 %. Odhad je tentokrát extrémně nejistý, přičemž další vývoj je silně podmíněn vládním postupem u nás i v zahraničí.
Reálné mzdy: Data o vývoji mezd za první čtvrtletí budou do značné míry odrážet vývoj před pandemií. Vyjednané nárůsty mezd v řadě firem a nárůst platů ve veřejné sféře povedou k další slušné statistice o vývoji průměrných mezd za první čtvrtletí. Ke zvyšování mezd za současné situace sáhne málokdo, naopak některé firmy hlásí snižování. Za první čtvrtletí čekáme růst průměrné mzdy o 3,7 % reálně a 7,5 % nominálně.
Spotřebitelské ceny: Spotřebitelské ceny v březnu mohly být hibernací ekonomiky významně ovlivněny. Předzásobení obyvatel potravinami ukazuje šanci na vyšší cenový růst, ale týdenní šetření dramatické nárůsty neindikují. Ceny by měly růst v důsledku zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a dále zvýšení cen elektřiny. Naopak výrazný pokles zaznamenaly ceny u čerpacích stanic vlivem obrovského poklesu cen ropy. Kurzové změny se většinou v inflaci projevují s určitým zpožděním, ale tentokrát bylo oslabení koruny natolik silné, že můžeme určité vlivy čekat i zde.
Průmysl a zahraniční obchod: Za únor s ohledem na lednový nárůst a zlepšení indexu nákupních manažerů čekáme přibližně meziměsíční stagnaci průmyslové výroby a zmírnění meziročního poklesu průmyslu na -0,3 % z předchozích -1,4 %. Otázkou je samozřejmě březen, kdy zejména zastavení výroby v automobilkách povede k prudkému poklesu statistik z výroby. Propady lze pak čekat i v zahraničním obchodě, a to v obou směrech – tedy v exportu i importu.
Maloobchodní tržby: Dobrá situace domácností pravděpodobně ještě v únoru udržela solidní růst maloobchodních tržeb. Ovšem propad spotřebitelské důvěry v březnu je předzvěstí dalšího vývoje. Nicméně nízká spotřebitelská důvěra s sebou tentokráte neponese jen úspory, ale současně i předzásobení některým zbožím jako jsou potraviny, léky, drogerie či vybraná elektronika. Za únor čekáme růst tržeb v maloobchodu meziročním tempem 4,8 % bez segmentu aut a 2,4 % celkově.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
