Z hlediska vývoje úročení českého dluhu tedy Babišova vláda odchází v pravý čas. Pravděpodobná Fialova vláda, která už se rodí, totiž bude čelit citelně vyššímu úroku na svém dluhu, než s jakým musela počítat vláda Babišova nebo předtím ještě vláda Sobotkova.
Vyšší náklady na obsluhu dluhu znamenají, že reformy, které má vítězná koalice Spolu ve volebním programu, budou ještě bolestivější. Koalice Spolu slibuje snížit schodek státního rozpočtu na 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2025.
Čím více ale bude muset platit na úrocích, tím více bude muset osekávat výdaje na starobní důchody, sociální dávky, zdravotnictví, školství, infrastrukturu a podobně, aby slibovaného schodku dosáhla.
Tím více také bude muset zvyšovat daně, případně tím více státních zaměstnanců bude muset propustit. Vzniklý růst míry nezaměstnanosti by ale měl alespoň zmírnit inflační tlaky.
Situaci navíc nyní komplikuje právě rapidní růst inflace. Její dramatický vzestup na maxima od roku 2008 a související růst inflačních očekávání je klíčovým zdrojem znatelného nárůstu úroku na dluhu vlády ČR v posledních týdnech.
Česká národní banka přitom se zvyšováním své základní sazby, kterou inflaci zamýšlí krotit, není zdaleka u konce, což znamená, že lze čekat další silný tlak na růst úroku na českém vládním dluhu a jeho razantní prodražení.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
