Cena ropy Brent od začátku konfliktu vzrostla ze zhruba 70 dolarů za barel až na aktuálních téměř 90 USD/barel. Spolu s ropou zdražoval i zemní plyn, jehož spotová cena se vystřelila z 30 EUR/MWh na více než 50 EUR/MWh.
V červených číslech byly i akciové trhy. Na dluhopisových trzích pokračovaly obavy o proinflační dopad vyšších cen energií, a tak výnosy rostly. Na krátkém konci pak docházelo k umazávání sazek na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech i na domácí půdě.
Z konfliktu vytěžil americký dolar, jehož kurz posílil z úrovní okolo 1,18 USD/EUR až na pátečních 1,156 USD/EUR. Po zveřejnění statistiky z trhu práce euro mírně zkorigovalo na 1,158 USD/EUR. Počet nově vytvořených pracovních míst totiž v únoru místo očekávaného růstu poklesl o 92 tisíc.
Přestože data mohla být ovlivněna stávkami ve zdravotním sektoru i špatným počasím, je výsledek slabý. V kombinaci s vyhlídkami na rostoucí inflaci data naznačují spíše stagflační příběh v USA, což americké centrální bance (Fed) rozhodování na nadcházejícím zasedání (17. března) neulehčuje.
V eurozóně byla zveřejněna inflace, která překvapila ve směru nahoru (1,9 % y/y, místo očekávaných 1,7 % y/y, pozn. aut.). Růst byl široce rozprostřený, přičemž svoji úlohu sehrál výrazný pozitivní bazický efekt francouzských cen elektřiny i zboží. I přes aktuální růst cen ropy očekáváme, že celková inflace zůstane v eurozóně po většinu druhé poloviny roku 2026 pod dvěma procenty.
Pro měny středoevropského regionu nebyl tento týden úspěšný. Maďarský forint k euru odepsal od vypuknutí konfliktu na blízkém východě 5 procent (z úrovní okolo 375,5 se vyšplhal až na 394,5 HUF/EUR), polský zlotý ztratil 1,7 procenta (na 4,29 PLN/EUR). Nejstabilnější byla česká koruna, jejíž ztráta dosáhla 0,7 procenta (na 24,4 CZK/EUR).
Tržnímu vývoji regionu nepřidalo ani středeční snížení sazeb polskou centrální bankou o 25 bazických bodů, které bylo pro část trhu vzhledem ke geopolitické nejistotě překvapivé. Únorová inflace v Česku překvapila nižší hodnotou.
Meziměsíčně se ceny snížily o 0,1 procenta, meziroční dynamika pak klesla na 1,4 procenta z lednových 1,6 procenta. Hlavním důvodem byly ceny potravin, které svým poklesem částečně kompenzovaly lednové zdražení. Mzdový růst v loňském čtvrtém čtvrtletí dosáhl 7,4 procenta meziročně a mírně překonal tržní odhad i prognózu České národní banky.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
