PPI vzrostly meziměsíčně o 0,7 procenta oproti očekávaným 0,3 procenta. Zvýšené tempo růstu je navíc stále pozorováno i u jejich jádrové složky (bez cen energií a potravin, pozn. aut.), které v únoru dosáhlo 0,5 procenta čímž meziroční dynamika zrychlila na 3,9 procenta.
Vzhledem k nadále zvýšeným cenám ropy (které únorové PPI vůbec nezachycují) a navázanosti Fedem, centrální bankou USA, preferovaného PCE deflátoru (cenový index pro výdaje na osobní spotřebu) na PPI, jsou středeční data poměrně silným proinflačním signálem, který nahrává námi očekávanému setrvání klíčové sazby Fedu i po celý zbytek letošní rok beze změny.
Vyšší než očekávané PPI a další nárůst cen ropy dostaly na finančních trzích pod tlak riziková aktiva. Zprávy z Blízkého východu ve středu indikovaly další eskalaci konfliktu, když Írán zveřejnil seznam energetických objektů v Saudské Arábii, Kataru a Spojených arabských emirátech, na které by mohl zaměřit své odvetné útoky.
Ropa Brent zdražila oproti úterku zhruba o 5 procent na 109 dolarů za barel. Akciové indexy na obou stranách Atlantiku ztrácely. V nejistém prostředí a s proinflačními daty v zádech se naopak dařilo americkému dolaru, který k euru zpevnil o 0,2 procenta na 1,152 USD/EUR.
Na globálních trendech se vzhledem k absenci lokálních událostí nebo dat svezly také měny středoevropského regionu. Zvýšená averze k rizikovým aktivům v návaznosti na prohloubení krize na Blízkém východě měla za následek oslabení maďarského forintu, polského zlotého i české koruny ke společné evropské měně i zeleným bankovkám.
V páru s eurem ve středu odpoledne nejvíce ztrácel maďarský forint (0,8 %), následovaný polským zlotým (0,2 %). Česká koruna tradičně zaznamenala v regionu nejméně výrazný výkyv, když odepsala 0,1 procenta a držela se u hladiny 24,45 CZK/EUR. I tak je ale stále poblíž nejslabších úrovní od začátku loňského září.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
