Index nákupních manažerů (PMI) ze zpracovatelského průmyslu podle předběžných odhadů za únor vzrostl v eurozóně z 49,5 bodu na 50,8 bodu a v samotném Německu pak z 49,1 bodu na 50,7 bodu. V obou případech byl navíc překonán tržní konsensus. Pokračoval tak trend zlepšující se nálady v evropském výrobním sektoru, který indikují data za několik posledních měsíců.
K tomu pravděpodobně přispívá postupný náběh dlouho očekávaného německého fiskálního stimulu a vyšší investiční aktivita spojená s umělou inteligencí a nárůstem výdajů na obranu. Evropské průmyslové podniky ale naproti tomu čelí silné zahraniční konkurenci, především pak z Číny, což optimismus ohledně růstu produkce brzdí.
Problémem v řadě případů zůstává i nedostatková pracovní síla a stále vysoké ceny energií. Pozitivní výhled byl potom potvrzen pro sektor služeb, kde v případě eurozóny došlo k nárůstu PMI z 51,6 b. na 51,8 b. a v Německu z 52,4 b. na 53,4 b.
Příznivý vývoj v posledních měsících vykazoval i další předstihový indikátor, a to německý ZEW index, který měří očekávání analytiků a investorů na finančním trhu. Jeho údaj za únor sice zklamal, když ve složce očekávání nepatrně korigoval předchozí nárůst, přesto ale zůstal na optimisticky vyhlížejících úrovních.
Spotřebitelská důvěra v eurozóně se podle Evropské komise v únoru příliš nezměnila a po předchozím nárůstu setrvává na spíše podprůměrných úrovních, což potvrzuje opatrný charakter optimismu. Zveřejněn byl zároveň indikátor vyjednaných mezd od ECB za poslední loňské čtvrtletí. Ten navzdory tradičně vyšší volatilitě podle nás předznamenává zpomalení mzdového vývoje.
Odhadujeme, že meziroční růst nominálních mezd v eurozóně zvolnil ze čtyř procent ve třetím čtvrtletí mírně nad tři procenta ve čtvrtém kvartálu. Zpomalující mzdová dynamika spolu s růstem produktivity, jenž podporují i investice do umělé inteligence, by měly přispět udržitelnému návratu jádrové inflace ke dvouprocentnímu cíli ECB.
Z politických událostí pak na evropských trzích v tomto týdnu rezonovaly zprávy o možném předčasném odchodu Christine Lagardeové z čela ECB, tedy před oficiálním koncem jejího mandátu v říjnu 2027. Jde však zatím pouze o spekulace a dopad na trhy tak byl minimální.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Martin Gürtler
