Příslušné náklady dopadají jak na domácnosti, tak zejména na podniky EU, jimž snižují konkurenceschopnost v globálním měřítku. Středně- až dlouhodobě tak hrozí ztráta pracovních míst v EU a další s tím spjaté neblahé ekonomické a sociální dopady, které nebude s to nově zřízený klimatický fond mírnit dostatečně.
Kvůli obecné inflaci a souvisejícímu růstu úrokových sazeb napříč EU totiž členským státům zdražuje financování jejich dluhu. Zdražují tak i náklady právě na klimatický fond. Evropské unii tak hrozí, že ve snaze o dosažení environmentální udržitelnosti ztratí ze zřetele udržitelnost sociální a že přijde o elementární sociální smír.
Přitom už nyní se EU podílí na globálních emisích skleníkových plynů pouze ze zhruba osmi procent, takže i kdyby její ambiciózní, avšak sociálně riziková environmentální politika dosáhla svého, globální snížení emisí bude tak zanedbatelné, že proces probíhajících klimatických změn nezvrátí, ale dokonce ani nezbrzdí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
