Americko-izraelský útok na Írán a rozšíření konfliktu do celého regionu má v Evropě dopad nejen na aktuální ceny pohonných hmot a dalších komodit, ale také na bezpečnost vybraných zemí. Ruskému diktátorovi Putinovi se teď otevírá možnost na podmanění dalšího území.
Ohrožena je v první řadě Litva, která má dlouhou hranici s Běloruskem, které už Rusko využilo k útoku na Ukrajinu. Jejím sousedem je rovněž ruská Kaliningradská oblast. Jistý si ale nemůže být žádný pobaltský stát.
V Kremlu mají nepochybně připravené plány na útok proti Pobaltí a záleží jen na tom, kdy Putin rozhodne, jestli k tomu nazrála ta nejvhodnější doba – což může být už za několik měsíců. Co tomu nasvědčuje?
V první řadě ruská armáda nashromáždila v Leningradské vojenském okruhu početné útočné síly v počtu desítek tisíc vojáků. To už je vojenský sbor, který může vést účinný úder. K dispozici má i nemálo těžké techniky, kterou Rusko zčásti stáhlo z ukrajinského bojiště.
Tamní válka se do značné míry přeměnila v souboj dronů, a právě tanky a další obrněnci nemají proti této účinné zbrani moc šancí. Jenže země NATO včetně Pobaltí zatím nedisponují dostatečnou obranou proti náletům bezpilotních letounů, které ruské továrny nyní chrlí v ohromných sériích.
Pokud by Putinova armáda napadla Pobaltí, drony by se mohly ukázat jako klíčová zbraň pro následný postup těžké techniky. Litva má vedle své polohy mezi Běloruskem a Kaliningradem tu nevýhodu, že tamní krajina se silnicemi a poli umožňuje poměrně rychlý postup tanků.
Jak správně ve své analýze na webu Kasparovru.com připomněl ruský exilový novinář Arkadij Babčenko, Vilnius leží od hranic jen zhruba 70 kilometrů a pokud by se průlom podařil, okupační vojska tam mohou být poměrně rychle.
K útoku na Pobaltí nahrává Putinovi také to, že Spojené státy nyní směřují své vojenské síly proti Íránu, což může vyprázdnit armádní sklady s raketami a další municí, ale i vojenskou technikou. Ale nejde jen o zbraně.
Útok na Írán a krize v Hormuzském průlivu, kudy se vozí pětina světové produkce ropy, ukázala na „jistý nesoulad“ mezi spojenci v Severoatlantické alianci, tedy především mezi USA a evropskými státy.
Není to ostatně poprvé, co po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu nejsou transatlantické vazby v té nejlepší kondici. Právě toho by mohl využít Putin, tedy spolehnout se na to, že než se ostatní členové NATO rozhoupou a domluví, mohou jeho tanky stát na předměstí Vilniusu.
Jistí si před útokem Moskvy ale nemohou být jistí třeba ani v Estonsku, kde se Rusko snaží využít osvědčený model z Ukrajiny. Jak upozornil estonský web Propastop, na sociálních sítích se šíří plán na vytvoření separatistické Narvské lidové republiky.
Narva je třetím největším estonským městem, které leží vlastně na hranicích s Ruskem. Navíc tamní obyvatelstvo je převážně ruskojazyčné. Putin tak může jako záminku pro svůj útok zneužít ochranu etnických Rusů před estonským útlakem.
