Meziročně se její výkon zvýšil o 2,7 procenta, v rámci evropských zemí tak česká ekonomika letos pokračovala v nadprůměrném růstu. Silná expanze české ekonomiky kontrastovala s mezičtvrtletní stagnací té německé.
Ekonomiku eurozóny ale vytáhly rychle rostoucí Francie a Španělsko, zatímco italská ekonomika mezičtvrtletně stagnovala. Celkově tak ekonomika eurozóny vzrostla o 0,2 procenta mezikvartálně. Růst zřejmě podpořilo pokračující oživení spotřebitelské poptávky, zatímco čistý vývoz měl naopak negativní příspěvek s ohledem na zavedení cel.
Kromě HDP v říjnu rostly v eurozóně i jádrové ceny rychlejším tempem oproti tržnímu očekávání. Celková inflace v říjnu oproti září zpomalila dle očekávání na 2,1 procenta meziročně, meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 procenta. Jádrová inflace ovšem setrvala na 2,4 procenta meziročně, když růst cen služeb zrychlil o 0,2 procentního bodu na 3,4 procenta meziročně.
Významný podíl na tom dle národních statistik měl nárůst cen v letecké dopravě, což by ale tedy mohlo mít jen dočasný vliv. Do dalších měsíců a zejména v příštím roce kolegové ze Société Générale očekávají zpomalení inflace viditelně pod dvě procenta díky cenám energií, silnějšímu euru a zpomalujícímu růstu mezd.
Evropská centrální banka (ECB) se v prostředí robustního růstu ekonomiky eurozóny a inflace poblíž svého 2% cíle nachází v příznivé situaci. Na zasedání v tomto týdnu ponechala klíčové sazby beze změny.
Podle prezidentky Christine Lagardeové jsou současné měnové podmínky „dobře“ nastavené, rizika pro růst se navíc významně snížila díky uklidnění geopolitické situace. To pro finanční trhy vyslalo lehce jestřábí signál, tržní zacenění kroků ECB ale zůstalo prakticky beze změny, když stále dává relativně malou šanci na snížení sazeb v příštím roce.
V týdnu zasedala i americká centrální banka, Fed, která zchladila sázky na další uvolnění měnové politiky. Dle očekávání Fed snížil klíčovou sazbu o 25 bazických bodů do rozmezí 3,75 až 4 procenta, přičemž jeden hlas volal po stabilitě sazeb a další pro snížení o 50 bazických bodů.
Další kroky v uvolňování měnové politiky ale spojil s nejistotou. Jerome Powell, šéf Fedu, na pozadí datové nejistoty kvůli pokračujícímu shutdownu a zrychlující inflace v USA zmínil, že další snížení úrokové sazby v prosinci není předem dané. To vedlo k ostrému nárůstu dolarových sazeb.
To zesílily páteční komentáře centrálních bankéřů v podobném duchu. Finanční trh nyní zaceňuje cut o 25 bazických bodů v prosinci zhruba ze 60 procent, před zasedáním přitom byl zaceněný téměř plně. Dolarové tržní úrokové sazby jsou za tento týden výše až o 15 bazických bodů dle splatnosti.
Ke zmírnění napětí na trzích přispěla i americko-čínská obchodní dohoda, která vedla ke snížení vývozních restrikcí a snížení amerických cel na Čínu o 10 procentních bodů. Pozitivně se odráží i dobrá výsledková sezóna v USA.
Růst korunových tržních sazeb v tomto týdnu o 5 až 15 bazických bodů dle splatnosti podpořil překvapivě silný výsledek HDP, komentáře z centrální banky před zasedáním v příštím týdnu a nárůst sazeb na globálních trzích zejména v reakci na výsledek Fedu.
Česká koruna si ale tento týden tolik nepolepšila, když celkově naráží na z větší části již vyčerpaný prostor k posílení z hlediska úrokového diferenciálu. Koruna vůči euru zůstává téměř beze změny za tento týden. Maďarský forint naproti tomu posílil o 0,5 procenta, ale polský zlotý zase oslabil o 0,4 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
