Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních osmi měsících zlepšilo o 10,4 miliardy korun. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 5,5 procenta.
Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 4,1 procenta vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 6,1 procentního bodu.
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun. Rozpočet dává prioritu obraně, energetické bezpečnosti a národním investicím.
Navyšuje finanční prostředky na vědu, výzkum, vzdělávání a sociální služby, přičemž strukturální deficit má poklesnout dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Celkové výdaje jsou naplánovány na 2 380,3 miliardy korun, příjmy na 2 094,3 miliardy korun.
Deficit navyšují dvě mimořádné položky v objemu 49 miliardy korun, tedy výdaje na obranu ve výši 2,35 procenta HDP (o 30,7 mld. Kč více než činí závazek 2 % HDP) a 18,3 miliardy korun na přípravu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Bez těchto výdajů by schodek činil 237 miliard korun, o 4 miliardy méně než letos.
Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu by se měly za rok 2026 vyšplhat na 110 miliard korun, což je trojnásobek toho, kolik stála obsluha státního dluhu v roce 2008 a jen o něco méně, než je celkový plánovaný rozpočet pro ministerstvo vnitra (119,7 mld. Kč) pro rok 2026.
Vyšší výdaje na obranu a investice sice státní rozpočet zatíží, avšak nepředstavují ten nejpalčivější problém. Negativně na něj budou v budoucnu působit ještě více výdaje související s demografickým stárnutím populace (důchody, zdravotnictví).
K tomu se přidá dluh z minulosti v podobě podfinancovaného vzdělávání, nedostatečné infrastruktury a zrušení superhrubé mzdy, které souvisí s poklesem příjmů do státního rozpočtu na jedné straně a na straně druhé s absencí snahy tento pokles vyrovnat například zvýšením sazby daně z příjmu fyzických osob či omezením výdajů v odpovídající výši.
Autorka je analytička Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
