V poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) byl schodek ve výši dvou procent HDP za prvních osm měsíců letoška nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku pro letošní rok (-241 mld. Kč).
Výdaje byly do konce srpna meziročně vyšší o 59 miliard korun (+4,1 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+16 mld. Kč) v souvislosti s financováním vzdělávání.
K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+12,2 mld. Kč). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům.
Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o 23,9 procenta je tažen hlavně vyššími investičními transfery Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury.
Příjmy vzrostly do konce srpna meziročně o 69,4 miliardy korun (+5,5 %). Nejvíce k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: Pojistné (+36,2 mld. Kč) a DPH (+20,2 mld. Kč). Dynamika obou položek, která v meziročním vyjádření přesahuje sedm procent, naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v robustní spotřebitelské poptávce.
Deficit státního rozpočtu by se měl v roce 2026 podle vládního návrhu prohloubit na 286 miliard korun. Za meziročním zhoršením by měly stát mimo jiné státní půjčky na projekt výstavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany a zvýšené výdaje na obranu. V poměru k HDP by to podle našeho odhadu v příštím roce znamenalo setrvání schodku veřejných financí v blízkosti dvou procent.
Nejistota je ovšem spojena s podzimními parlamentními volbami, které by mohly vyústit – podobně jako ty v roce 2021 – v přepracování rozpočtu novou vládou a případně rovněž rozpočtové provizorium v prvních měsících příštího roku.
V následujících letech již neočekáváme další viditelnou konsolidaci veřejných financí, což současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla nadále plnit Maastrichtská kritéria deficitu veřejných financí i výše dluhu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
