V poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) je letošní schodek ve výši 2,2 procenta HDP za prvních deset měsíců nejmírnější od předpandemického roku 2019.
Pokud by se v závěrečných dvou měsících roku saldo prohloubilo zhruba v rozsahu posledních několika let, tj. v úhrnu o dalších cca 70 miliard korun, směřoval by letošní rozpočet za celý rok lehce nad stanovený deficit ve výši 241 miliard korun. Z dostupných informací ale stále nelze vyloučit ani jeho splnění.
Výdaje byly do konce října meziročně vyšší o 97,8 miliardy korun (+5,4 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+21,5 mld. Kč) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+17,9 mld. Kč).
Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o 23,1 procenta je tažen hlavně vyššími investičními transfery Státního fondu dopravní infrastruktury v souvislosti s financováním výstavby dopravní infrastruktury.
Příjmy vzrostly do konce října meziročně o 115,4 miliardy korun (+7,2 %). Výrazně k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: Pojistné (+44,7 mld. Kč) a DPH (+26,5 mld. Kč). Dynamika obou položek v meziročním vyjádření přesahuje sedm procent, což naznačuje nadále robustní spotřebitelskou poptávku.
Solidní kondici však vykazují i firmy, což je patrné na výběru daně z příjmů právnických osob, který letos pravděpodobně významně překoná celoroční plán. Uvolnění rozpočtové politiky je na obzoru. Podobně jako po předchozích sněmovních volbách podle nás stále hrozí přepracování rozpočtu na příští rok novou vládou. To by si vyžádalo na začátku roku 2026 rozpočtové provizorium.
Předpokládáme, že hotovostní deficit státního rozpočtu se vlivem zvýšených infrastrukturních investic a výdajů na obranu v příštím roce prohloubí k 320 miliardám korun. V poměru k HDP by to podle našeho odhadu znamenalo zvýšení deficitu veřejných financí z letošních 2,2 procenta na 2,8 procenta HDP.
Od druhého čtvrtletí, kdy by mohlo skončit rozpočtové provizorium, očekáváme postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a úrokové sazby.
Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekáváme ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla na horizontu naší prognózy nadále plnit Maastrichtská kritéria týkající se deficitu veřejných financí i výše dluhu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
