Inflace se tak nachází poblíž cíle Evropské centrální banky (ECB), která se změnou nastavení úrokových sazeb nebude muset spěchat. Trh očekává snížení sazeb nejdříve na březnovém zasedání.
Na domácí půdě byly zveřejněny červencové ceny průmyslových výrobců. Ty sice meziměsíčně nepatrně narostly (o 0,1 %), v meziročním srovnání však zůstaly nižší (-1,2 % y/y). Celkově data potvrdila pokračující utlumený cenový vývoj v průmyslu, což značí omezené inflační tlaky v oblasti zboží. To by mělo kompenzovat stále relativně rychlý růst cen v oblasti služeb.
Zajímavou událostí bylo zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky – Fedu. Ten ukázal, že většina členů Federálního výboru pro otevřený trh americké centrální banky (FOMC), který určuje cíle peněžní politiky USA a rozhoduje o nastavení klíčových úrokových sazeb, se více obává inflace než zhoršování trhu práce.
Zasedání se uskutečnilo ještě před posledním NFP reportem (zaměstnanost mimo zemědělství, pozn. red.), který výrazně zklamal. Diskutována byla také dočasnost inflace vyvolané cly. Někteří členové vnímají riziko vyšší perzistence celního cenového šoku vzhledem k tomu, že inflace zůstává již delší dobu nad 2% cílem a není jisté, že inflační očekávání jsou dostatečně ukotvena.
Ve druhé polovině týdne byly zveřejněny předstihové indikátory PMI (Index nákupních manažerů) v Německu a eurozóně. Ty ukázaly na zlepšující se kondici ve zpracovatelském průmyslu, která je podle ukazatelů nejlepší za poslední tři roky. Naopak nálada ve službách byla v srpnu mírně horší, než s čím analytický konsenzus počítal.
Z politických událostí byla stěžejní pondělní schůzka mezi prezidenty USA, Ukrajiny a lídry velkých evropských zemí. Ti sice ke konkrétním závěrům o ukončení války na Ukrajině nedospěli, všechny strany však vyjádřily podporu pro další jednání.
Dohoda o bezpečnostních zárukách by měla v následujících dvou týdnech údajně otevřít cestu k jednání mezi prezidenty Zelenským a Putinem, po kterém by mělo následovat další setkání ještě za účasti amerického prezidenta.
To vše vedlo ke zmírnění rizikové averze a mírnému posilování společné evropské měny a tím i měn středoevropského regionu. Ty ale ve druhé polovině týdne začaly mírně ztrácet, stejně tak i společná evropská měna. Kurz koruny ztratil 0,5 procenta, i tak je ale stále nejsilnější od začátku loňského roku (24,58 CZK/EUR).
Polský zlotý a maďarský forint oslabily o něco méně (o 0,3 %, maďarský forint o 0,2 %) a jejich kurzy se v pátek pohybovaly na úrovni 4,26 PLN/EUR a 396,1 HUF/EUR. Euro vůči dolaru v průběhu týdne oslabilo o 0,7 procenta na 1,169 USD/EUR.
V pátek kartami zamíchal šéf Fedu Jerome Powell, který vystoupil na konferenci v Jackson Hole. Tam prohlásil, že měnící se rovnováha rizik může vyžadovat úpravu měnověpolitického postoje centrální banky. Zdůraznil spíše obavu o další vývoj na trhu práce než inflační rizika pramenící z celních válek.
Pootevřel tak trochu více dveře zářijovému snížení úrokových sazeb, na který finanční trhy sázejí. Kurz dolaru vůči euru v reakci oslabil na 1,169 USD/EUR. Regionální měny pak víceméně smazaly ztráty, které v průběhu týdne utržily.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
