Přestože zřícenina gotického hradu Žebrák leží na okraji Křivoklátských lesů, nejvíce nositelů příjmení Žebrák lze nalézt na Ostravsku. Šest z deseti mužů a žen s tímto příjmím, kteří žijí v ČR (celkem jich je 140), podle statistik žijí na Ostravsku. Žebráků je nejvíce v Ostravě (21 mužů, 27 žen), ale největší koncentrace jich je v Bohumíně.
Podle profesorky Dobravy Moldanové, která napsala výkladový slovník českých příjmení, pochází první zmínka související s příjmením Žebrák už z roku 1379, a to s mužem jménem Nicolai Zebraco. Současné příjmení Žebrák proto zřejmě pochází z moravského či slezského slova obecného významu žebrák (ve významu mrzák).
Příjmením s podobným původem je například zdrobnělina Žebráček (36 mužů a žen). Toto jméno ale najdete na domovních zvoncích jen na Moravě, v českých krajích, tvrdí statistiky, nikdo toho jména nežije. Baštou Žebráčků jsou Luhačovice, kde jich žije téměř polovina. Příjmení Žebrakovský a Žebrákovský se naopak vyskytuje jen v českých krajích. Žebrakovských je šedesát a největší koncentrace jich je k nalezení v oblasti Podbořan.
Žebrákovský se jmenuje jen jeden člověk z více než deseti milionů obyvatel Česka a bydliště má v Praze. První zmínka o tomto příjmí podle profesorky Moldanové pochází z roku 1653 a je odvozeno od místního jména Žebrákov. A to najdeme jak ve Světlé nad Sázavou (část města), tak v okrese Písek a Příbram. Mezi příjmení s podobným původem patří ještě Žebra, které má celkem 14 mužů. Polovina z nich žije v oblasti tvořené obcemi Dobříš, Příbram a Hořovice.
Ale vraťme se ještě jednou na Moravu. V oblasti Karviné žije 39 lidí s příjmením Žebrok/Žebroková a až na několik výjimek žije na severu Moravy všech více než 70 obyvatel ČR tohoto jména.
