Jde o stále relativně svižnou dynamiku, která ale skončila pod tržním konsensem ve výši 2,8 procenta. Hlavním důvodem tohoto zpomalení byl tzv. shutdown, který v závěru loňského roku ochromil federální úřady ve Spojených státech. To může vysvětlit i samotné překvapení, když vliv na ekonomiku u tohoto typu události není snadné odhadnout.
To připouštějí také americké úřady, které dopad odhadují na zhruba procentní bod dynamiky HDP. Růst HDP za druhé i třetí čtvrtletí byl navíc podpořen odeznívajícím efektem předzásobení, který vedl k předsunutí velké části importů před termín výrazného navýšení dovozních cel.
V závěru loňského roku ovšem dovozy opět sílily, jak dokazují měsíční data zahraničního obchodu i prosincové prohloubení jeho deficitu. Podporu americké ekonomice nadále poskytovala hlavně domácí poptávka. Osobní spotřeba v souladu konsensem ve čtvrtém kvartálu rostla svižným mezičtvrtletním anualizovaným tempem ve výši 2,4 procenta.
Pomáhá tomu situace na trhu práce, který přes částečné ochlazení zůstává odolný. V minulém týdnu to potvrdily nad očekávání dobré statistiky zaměstnanosti z nezemědělského sektoru za leden a tento týden potom počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které dosáhly nízkých 206 tisíc. Rostly rovněž fixní investice, když také v USA je významně patrný efekt umělé inteligence (AI).
Ten mohl přispět k překvapivě dobrým výsledkům americké průmyslové produkce za leden. Ta meziměsíčně vzrostla o 0,7 procenta oproti očekávaným 0,4 procenta. Ruku v ruce se silnou ekonomikou a odolným trhem práce ale jdou i inflační tlaky, navíc ještě podpořené dobíhajícími účinky cel.
Fedem, centrální bankou USA, preferovaný cenový index ve formě deflátoru soukromé spotřeby (PCE) v prosinci předčil očekávání jak na úrovni celku, tak i ve své jádrové složce. V obou případech došlo k meziměsíčnímu nárůstu o 0,4 procenta, zatímco konsensus očekával mírnější navýšení o shodných 0,3 procenta.
V meziročním vyjádření tak celkový PCE deflátor v prosinci překvapivě zrychlil z 2,8 na 2,9 procenta a ten jádrový z 2,8 na 3,0 procenta. My ve výsledku pro zbytek letošního roku počítáme pouze s jedním snížením úrokových sazeb Fedu o 25 bazických bodů, a to nejdříve v červnu. Finanční trhy naproti tomu stále zaceňují dvojí snížení.
Ve vývoji amerického dolaru se ale tento týden odrážela hlavně eskalace napětí mezi USA a Íránem, když prezident Trump varoval před možností ozbrojeného konfliktu. Vyšší riziková averze pomohla k posílení dolaru vůči euru o skoro procento. Jelikož Írán patří k nejvýznamnější světovým producentům ropy, tak její cena v reakci na možné omezení dodávek výrazně vzrostla nad 70 dolarů za barel, zatímco na začátku roku se ještě obchodovala poblíž 60 dolarů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
