Evropská data publikovaná v tomto týdnu totiž příliš nenadchla. Trhy vystrašila nečekaně silná sestupná revize německého PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) ze služeb za srpen do pásma kontrakce, výrazný propad pak v závěru týdne přinesla statistika německých továrních objednávek za červenec.
V neposlední řadě pak je nutné zmínit slabé červencové maloobchodní tržby v eurozóně. Vše tak nasvědčuje tomu, že se evropské ekonomice vstup do druhé poloviny roku nevydařil. To je v souladu s naší hypotézou negativního dopadu zaváděných amerických cel na evropskou a potažmo i českou ekonomiku, což naznačují i tuzemská data.
Situaci na trhu nakonec zvrátila páteční data z amerického trhu práce, která vedla ke zmíněnému výraznému oslabení amerického dolaru. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru hluboce zaostal za tržním očekáváním ve výši 75 tisíc, když v srpnu dosáhl pouze 22 tisíc. I když tentokráte revize nebyly tak výrazné jako před měsícem, opět byly směrem k horšímu.
V červnu podle revidovaných dat pracovní místa dokonce zanikla. Míra nezaměstnanosti stoupla na 4,3 procenta a je tak nejvyšší za poslední téměř čtyři roky. Zveřejněné statistiky utvrdily trh v očekávání, že americká centrální banka na svém zářijovém zasedání přistoupí ke snížení dolarových úrokových sazeb a podle aktuálního tržního zacenění nepůjde o poslední snížení v tomto roce.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
