Šéf výboru a celého Fedu Jerome Powell na následné tiskové konferenci ovšem uvedl, že toto snížení je spíše jen pouhou úpravou, nikoli počátkem série dalších snížení. Tímto prohlášením ovšem zklamal velkou část tržních hráčů, kteří pokládali další snížení ještě letos za velmi pravděpodobné (a žádoucí).
I včerejší snížení se zdá být tak trochu nechtěným dítětem, které si na Fedu vybrečely právě trhy. Čím dál hlasitěji mluvily o svých obavách z blížící se recese, nebo dokonce z budoucí dlouhodobé neschopnosti Fedu bránit inflaci v poklesu pod cíl (viz v grafu níže poklesy dlouhodobých inflačních očekávání, která by Fed rád viděl kolem dvou procent – pozn. aut.). Tyto nářky znamenaly čím dál silnější tlak, aby Fed raději už teď své měnově-politické otěže trochu povolil a na ještě nedávno (začátkem letoška) zmiňované brzké další zvyšování sazeb rozhodně zapomněl.
Přitom ale z makroekonomického, Fedu nejbližšího pohledu nebylo včerejší snížení sazeb nijak zvlášť nutné: Americká ekonomika roste příjemnými tempy nad dvě procenta, nezaměstnanost je na historicky nízkých úrovních, sentiment domácností je také velmi solidní.
Pokud ale nátlak ze strany finančních trhů (a prezidenta Trumpa) jako klíčový důvod pro včerejší snížení odmítneme, pak se jako nejrozumnější zdůvodnění jeví obava, že významně roste riziko tvrdého brexitu, zřetelného zpomalování Číny a dalších průtahů v jednání o obchodu mezi Čínou a USA. Ostatně sám Powell potvrdil, že snížení sazeb má mj. pomoci chránit ekonomiku před „riziky směrem dolů“ a že v něm lze spatřovat „pojišťovací aspekt“.
Že včerejší rozhodnutí Fedu zhodnotily trhy jako celkově zřetelně jestřábí, je vidět i z posílení dolaru hned včera večer.
Co se týče dnešního rozhodování ČNB o sazbách, žádný zásadní dopad včerejšího rozhodnutí Fedu nečekáme. Větší vliv může mít předpokládané uvolnění politiky ECB, které přijde nejspíš v září.
Autor je ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)
