Za období dvanáct měsíců předcházejících březen 2025 byly statistiky zaměstnanosti revidovány dolů o 911 tisíc, což značně překonalo očekávání ve výši -682 tisíc. Významně navíc povyskočil týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z 236 tisíc na 263 tisíc, který rovněž překonal konsensus čítající 235 tisíc.
Slabší byla také srpnová dynamika výrobních cen. Ty v souhrnu i v jádrovém vyjádření meziměsíčně klesly o shodných 0,1 procenta oproti očekávanému zvýšení o 0,3 procenta. Mírně směrem dolů pak byl revidován červencový nárůst (v obou případech z původních 0,9 % na 0,7 % m/m, pozn. aut.).
Spotřebitelská inflace v USA v meziročním vyjádření podle očekávání v srpnu vzrostla z 2,7 na 2,9 procenta, zatímco jádrová složka setrvala na 3,1 procenta.
Vliv zavedených dovozních cel do americké inflace sice postupně proniká, prozatím ovšem v omezeném rozsahu. Mimoto zdrojem zvýšených inflačních tlaků zatím zůstává rovněž sektor služeb.
V rozhodování centrální banky tak nejspíše budou převažovat informace o oslabujícím trhu práce, jak v podstatě naznačila i nedávná prohlášení šéfa Fedu Jerome Powella. Na tržním zacení ohledně dalších kroků Fedu se však v mezitýdenním srovnání nic zásadního nezměnilo. Trh nadále plně zaceňuje snížení úrokových sazeb na zasedání příští středu, což by tedy bylo první v letošním roce.
Ve zbytku roku by pak podle trhu mohlo přijít ještě jedno až dvě další snížení. Kurz amerického dolaru tudíž uzavíral týden zhruba tam, kde ho začínal, tedy mírně nad 1,17 USD/EUR. Během týdne však kurz vykazoval vyšší volatilitu, na kterou působily i geopolitické události, jako byl průnik ruských dronů na polské území či pád francouzské vlády.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
