Tempo, jakým lidé opouštějí penzijní spoření, vypadá jako běh na dlouhou trať. Úbytek je trvalý, ale do finiše se zatím nechystá. Zatímco v roce 2013 podle údajů Asociace penzijních společností ČR opustilo penzijní fondy 160 tisíc lidí, v roce 2014 to bylo 175 tisíc účastníků a loni 162 tisíc. Navzdory tomu, že 22% zhodnocení úspor je díky státní podpoře suverénně nejlepší konzervativní finanční produkt na českém trhu.
Důvody trvalého úbytku spořitelů na důchod mají kořeny v nedávné minulosti. Při vzniku penzijního připojištění dotovaného státem měli spořitelé garanci návratnosti uspořené částky. Se vznikem druhého pilíře se však stát této odpovědnosti zbavil a nabídka penzijních společností se tak proměnila z hlediska způsobu investování v produkt velmi podobný podílovým fondům. Tedy bez záruky.
Zatímco v původních (transformovaných) fondech se státní zárukou klientů přirozenou cestou ubývá, do nových (účastnických) fondů penzijního připojištění jich nehlásí tolik, aby úbytek z původních fondů vyrovnaly. Penzijní společnosti obě tyto skupiny počítají dohromady a z toho pak vycházejí celková čísla z úvodu tohoto článku.
Až do loňského roku připisovaly penzijní společnosti svým klientům ke státnímu příspěvku ještě další úrok z výnosu fondů oscilující kolem dvou procent. Loni však některé účastnické fondy zaznamenaly ztráty a výnos se poprvé v historii dostal do záporných hodnot. Vzhledem k neexistenci garance státu by tak ztráty fondů měli sanovat klienti. Dlužno dodat, že některé penzijní společnosti to udělaly ze svých zdrojů a klientům tak pouze nepřipsaly žádný výnos. Slibují, že v dlouhodobém horizontu budou vklady klientů určitě zhodnoceny a občasný výkyv by na tom neměl nic změnit.
Již dnes se debatuje o nové zákonné úpravě, která by návratnost vložených peněz zajistila k datu, kdy klientovi vznikne nárok na výplatu. Ne tedy každý rok, jako je tomu u starých fondů. V případě předčasného výběru by garance neplatila.
Asociace penzijních společností by legislativními úpravami chtěla zvýšit atraktivitu připojištění zavedením záruk, které by ochránily klienty před znehodnocením úspor. „Byli bychom rádi, kdyby na konci spoření měli alespoň částku, kterou do něj sami vložili,“ řekl Hospodářským novinám místopředseda ČMKOS a vedoucí pracovního týmu důchodové komise, která má úpravy penzijního připojištění na starosti, Vít Samek.
„U lidí, kteří nejsou ochotni nést větší nebo žádné riziko při spoření, by garance stanovená zákonem mohla jako motivace zafungovat,“ potvrdil šéf asociace penzijních společností Aleš Poklop.
