Spotřební daně z alkoholu v Česku nefungují. Stát přichází o miliardy

Ekonomové z Katedry ekonomie vysoké školy CEVRO Institut se ve své třetí studii aktuálních postcovidových doporučení rozhodli zaměřit na kategorii alkoholu, tedy spotřební daň z lihu, piva a vína. Problémem nastavení spotřebních daní z alkoholu v Česku je podle nich dlouhodobá rezignace na stanovení jasných cílů.

Autoři studie doporučují revizi stávajícího nastavení, zejména pak zavedení spotřební daně na tzv. tiché víno.

To je totiž v současnosti od spotřební daně osvobozeno.

Autoři studie proto doporučují zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína z nuly korun na úroveň vína šumivého, tedy 2 340 korun za hektolitr. Stát by tak ročně mohl vybrat na spotřební dani z tichého vína o 1,8 miliardy korun více.

„Není možné zjistit, zda jsou daně nastaveny v souladu s cíli. V systému spotřebních daní z alkoholu pak projdou jakékoliv nekoncepční výjimky, protože koncept v legislativě chybí,“ informoval redakci vedoucí Katedry ekonomie VŠ CEVRO Institut a spoluautor studie Dominik Stroukal.

Autoři studie se při jejím zpracování rozhodli vycházet ze čtyř teoretických cílů; konkrétně vytváření příjmů státního rozpočtu, omezení negativních externalit spojených se spotřebou alkoholu typicky v podobě znečištění životního prostředí, snížení společenských nákladů spojených se spotřebou alkoholu (vyšší náklady na zdravotnictví, řešení kriminality a dopravních nehod, pozn. red.).

 Psali jsme

Alkohol z vína je jako alkohol z kořalky, nebo ne?

A také kompenzace výnosů z veřejně poskytnutých statků (např. zdanění pohonných hmot, které záměrně snižuje poptávané množství uměle zlevněné dopravy po komunikacích). „Překvapilo nás, že spotřební daně z alkoholu neodpovídají cílům, kvůli nimž existují, zejména pak u vína,“ konstatoval Stroukal.

Specifickou kategorií je tiché víno, které má nulovou sazbu daně. „Tiché víno má v Česku speciální postavení. Z definice neplní žádný z obecně platných cílů spotřební daní. Proto doporučujeme zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína na úroveň vína šumivého a zavést sníženou sazbu pro menší vinaře a pro víno s nízkým obsahem alkoholu,“ vysvětlil vedoucí Katedry ekonomie VŠ CEVRO Institut.

Zdroj: CEVRO Institut

„K podpoře vinařské turistiky a výsadby vinic doporučujeme využít instituce Vinařského fondu,“ doplnil další z autorů studie Jan Šincl: „Úprava by nejenže do státního rozpočtu přinesla přibližně 1,8 miliardy korun, ale vedla by také k plnění druhého i třetího cíle, tedy harm reduction.“

V závěru práce autoři popisují irské zavedení minimální jednotkové ceny za gram alkoholu obsažený v nápoji jako doplňkového nástroje ke spotřební dani a další současné trendy. „Cena není jediným regulačním nástrojem pro dosažení cílů spotřební daně. Trendem je snižovat společenské náklady skrze zvyšování informovanosti o nežádoucích účincích alkoholu, zejména pak mezi mladými,“ uzavřel Dominik Stroukal.

 Psali jsme

Vláda vytváří nebezpečný dojem, že existuje „měkký alkohol“, který není tak nebezpečný