Pokles lze přisoudit zejména problémům s dodávkami výrobních vstupů, které se aktuálně nejsilněji projevují v automobilovém průmyslu. V důsledku toho již řada výrobců omezila výrobu. Nyní není navíc ani jasné, jak dlouho budou tyto problémy ještě přetrvávat, a to i s ohledem na obnovené šíření koronaviru v asijských zemích. Odtud totiž významná část součástek pochází.
I přes mírné snížení však zůstává aktivita v německém výrobním sektoru podle indexu PMI na vyšší úrovni, než jaké dosahovala před vypuknutím koronavirové krize. PMI v oblasti německých služeb na druhou stranu kleslo oproti očekáváním méně, když se snížilo z 61,8 na 61,5 b. Tržní konsensus hovořil o 61 bodech.
Stejně jako v případě Německa, za očekáváními nepatrně zaostal v srpnu také celoevropský PMI. Ten se snížil z 60,2 na 59,5 bodu, zatímco analytici čekali 59,6 bodu. I zde byl na vině nižší údaj pro zpracovatelský průmysl, který oproti očekáváným 62 bodům dosáhl pouze 61,5 bodu.
Horší výsledek ve srovnání s očekáváními zaznamenala v srpnu také evropská spotřebitelská důvěra. Ta v eurozóně klesla z červencových -4,4 na -5,3 bodu, když se čekal pokles na -4,9 bodu. Lze předpokládat, že za tím stojí především obavy ohledně šíření nakažlivějších mutací, které se již v řadě států naplňují. Některé z nich již přistoupily k opětovnému zpřísnění protiepidemických opatření.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
