Podíl nevybrané daně v případě České republiky dosáhl v roce 2018 dvanácti procent. Ve Švédsku, s nímž se vzhledem k počtu obyvatel v posledních měsících rádi srovnáváme, nevybraná daň dosáhla v přepočtu jen osmi miliard korun, tedy zhruba sedmkrát méně. A nabízí se ještě jedno srovnání – nevybraná DPH v roce 2018 byla jen o několik miliard nižší, než jaký mělo v témže roce rozpočet ministerstvo obrany (59 mld. Kč).
Pro úplnost dodejme, že před dvěma lety dosáhl objem daňové mezery v oblasti DPH v celé Evropské unii 140 miliard eur. Pro letošek Evropská komise v souvislosti s dopadem koronavirové epidemie na evropskou ekonomiku odhaduje výpadek dokonce až na 164 miliardy eur.
„V porovnání s mediánem celé EU, který dosahuje 9,2 procenta, je daňová mezera ve výběru DPH v České republice prakticky o třetinu vyšší,“ komentuje údaje Evropská komise Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute ČR.
Připomíná také, že v roce 2015 byl výpadek dokonce 17,6 procenta. „Otázkou je, jak na tom bude Česko ve výběru DPH v letošním roce,“ dodává.
Podle Šlajchrta se i na případu České republiky se jasně ukazuje, že epidemie covid-19 rozvrací veřejné finance. „Pokud má v následujícím období dojít ke konsolidaci státního rozpočtu a zamezení daňových úniků, bude nevyhnutelné hledat nové způsoby pro efektivní výběr daní,“ říká a dodává, že „pro další snižování daňové mezery bude třeba aplikovat nástroje a metody zahrnující umělou inteligenci, která umožní odhalovat sofistikované podvody včetně tzv. karuselových“.
Karuselové podvody jsou podmnožinou v podvodech s DPH a byly, mimo jiné, častým tématem premiéra Babiše (tzv. reverse charge – DPH platí poslední obchodník v řetězci, pozn. red.). Jejich princip byl v principu jednoduchý – jedna firma dovezla do ČR nějaké zboží, které pak putovalo přes dlouhou řadu dalších firem k finálnímu prodejci.
Jeden z obchodníků z řetězce se ale ztratil a DPH neodvedl (v podstatě nedohledatelný „bílý kůň“), zatímco jiná firma uplatnila tzv. vratku na daň. Která ale nebyla reálně zaplacena. Finanční správa před dvěma lety popisovala, jak v roce 2017 pouze v jednom takovém případu karuselového podvodu český stát přišel, než na něj přišel, o 166 milionů korun.
Při implementaci pravidel v roce 2010 počítala EU s 20% nevybrané daně.