Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, které dohromady představují náklady ve výši téměř 50 miliard korun.
V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by deficit dosáhl 237 miliard, v meziročním srovnání by se tak lišil jen minimálně. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací, bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Začněme ale pozitivy. Pochvalu si ministerstvo financí zaslouží za realistické makroekonomické předpoklady rozpočtu – relativně konzervativní odhad růstu ekonomiky o dvě procenta. Tady je teoreticky prostor i pro lepší výsledek (ČNB očekává růst o 2,6 %, pozn. aut.), a tedy i vyšší daňové inkaso.
Za druhé, navzdory nárůstu deficitu státního rozpočtu (v hotovostním vyjádření) se schodek veřejných financí udrží okolo dvou procent Hrubý domácí produkt (HDP), tedy významně pod Maastrichtským limitem. V tomto ohledu jde o jedinou viditelnou fiskální konsolidaci ve střední Evropě.
Současně ale platí, že Fialova vláda již rezignovala na rozpočtovou stabilizaci, která je střednědobě nevyhnutelná, pokud se má strukturální saldo dále snižovat. Strukturální schodek by měl dosáhnout 1,75 procenta HDP, podobně jako v letošním a minulém roce.
Tímto vláda splní svou zákonnou povinnost, zároveň ale využije rozpočtové mantinely na maximum. Nejde ale o žádné překvapení – za měsíc jsou volby a ty nevyhrajete nepopulárními kroky. V tomhle částečně platíme daň na přesun voleb z jara na podzim v roce 2013.
Přestože ministerstvo hovoří o rekordních investicích, veřejné investice (bez obrany) dále nerostou, reálně dokonce klesají. A pokud má být prioritou školství, návrh rozpočtu to rozhodně nepotvrzuje. Nejistý je také rozsah růstu platů ve veřejné sféře, na které by se pravděpodobně musely najít dodatečné zdroje, stejně jako ambiciózní inkaso z pojistného.
Rozpočet pro rok 2026 bude schvalovat až nová sněmovna. Vzhledem k podzimním volbám je pravděpodobný scénář jako před čtyřmi roky – rozpočtové provizorium na začátku příštího roku, než dojde ke schválení rozpočtu.
A s ohledem na programové priority nové vlády může být ve hře i následná novelizace rozpočtu později v roce 2026. Ve skutečnosti se tak může finální podoba rozpočtu výrazně lišit od prvního návrhu v závislosti na výsledku voleb.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
