Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí.
Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 miliard korun, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.
Na výdajové straně i v únoru největší roli hrály transfery podnikatelským subjektům, na které stát od začátku roku vynaložil zhruba 25 miliard korun. Naopak úspory vznikají na straně investic, které se potýkají s tradičním pomalým rozjezdem v novém roce.
Na druhou stranu necelých 12 mld. Kč je druhou nejvyšší únorovou hodnotou v historii. Nicméně stejně jako v případě příjmové strany je i tady v souvislosti s dalším vývojem obtížné vyvozovat hlubší závěry vzhledem k nejisté budoucnosti kompenzačních programů.
Pro letošek počítáme s deficitem státního rozpočtu 400 miliard korun. Celkové veřejné finance by tak prohloubily loňský rekordní deficit na 6,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nicméně aktuální vývoj pandemie a reakce vlády vytváří riziko pro naši prognózu ve směru hlubšího deficitu.
Březnový výsledek státního rozpočtu ukáže, jakým způsobem zareagovala ekonomika na další vládní opatření a do jaké míry se budou naplňovat nově představené kompenzační programy, které by vytvářely další náklady pro státní rozpočet.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
