Termínované kontrakty (tzv. futures, pozn. aut.) na ropu Brent klesly na 65 dolarů za barel, protože možné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou by mohlo vést ke zvýšení globální nabídky. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě“ zahájí jednání o příměří, pravděpodobně však bez účasti USA.
Cena ropy je tedy bezprostředně ovlivněna zejména vývojem konfliktu na Ukrajině. V případě zostření postoje USA vůči Rusku by však mohly přijít drakonické sankce na ruské ropné produkty, včetně hrozby až 500% tarifů pro jejich příjemce. Tento krok by v první fázi spíše vedl k růstu ceny ropy a tím i ke zvýšení cen paliv.
Obrázek je však širší a poněkud složitější. Na trhu s „černým zlatem“ je aktuálně nejvíce živo kolem postojů ropného kartelu, kde dochází k významným pohybům na straně nabídky. Ropný kartel OPEC+ (země OPEC a Rusko) pravděpodobně v červnu navýší svou produkci o 411 000 barelů denně, což je více, než se původně očekávalo, a tento krok by mohl dále tlačit ceny směrem dolů.
USA současně naznačují měkčí postoj vůči Sýrii a Íránu, včetně možného zrušení sankcí a pokračování jednání o jaderném programu, což snižuje riziko narušení dodávek z Blízkého východu. Tento vývoj odpovídá dřívějšímu signálu prezidenta Trumpa, který vyjádřil preferenci pro ropu kolem 40 dolarů za barel – což nyní může ovlivnit tržní očekávání směrem k levnější ropě.
Produkce ropy v rámci OPEC zůstává vysoká – například Írán nadále těží 3,35 milionu barelů denně, Irák zvýšil produkci na 4,18 milionu a Kuvajt ji drží stabilně nad 2,4 milionu barelů denně.
V kombinaci s potenciálním poklesem napětí v regionu tak roste šance, že cena ropy WTI může ve druhé polovině roku klesnout pod 50 dolarů, pokud se tyto fundamentální trendy potvrdí. Ze současného vývoje by tak mohli nejvíce těžit spotřebitelé – ceny benzínu by mohly zůstat poměrně nízko a klesnout v průměru až ke 28 Kč za litr.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
