Letos začal v Evropské unii platit nový zákon na ochranu bank. Nyní za banku ručí i soukromí střadatelé, kteří v případě pádu jejich banky přispějí na její ozdravení svými vklady. S výjimkou garantovaných 100 tisíc eur (v Česku 2,7 milionu korun). Až do loňského roku zkrachovalé finanční domy obvykle sanoval stát.
Evropská unie uvedenou normu nijak veřejně nemedializovala, a tak si toho většina občanů EU ani nevšimla. Jaká jsou nová pravidla? V případě krachu banky se situace bude nejprve řešit z garančních fondů, v druhém kole bude situaci řešit státní fond na ochranu vkladů a ve třetím kole budou do záchrany vtaženi běžní střadatelé, kteří mají na kontě víc než 100 tisíc eur. Menší střadatelé jsou ze záchrany bank vynecháni.
Problémem není výše hranice, od které ručí běžný vkladatel za svou banku, ale to, že banka do své potenciální záchrany zatahuje soukromé vlastnictví klienta. Výše konta do 2,7 milionu korun je pouze parametr, který v případě nutnosti nebude obtížné snížit. Šestici států, Polsko, Nizozemsko, Lucembursko, Česko, Švédsko a Rumunsko, která směrnici dosud nepřijala, unie zažalovala u Evropského soudu. Ve Spojených státech se připravují podobná opatření. Federální rezervní systém v prosinci přijal nové normy, které omezují zapojení Fedu do záchrany krachujících bank.
Bankovní sektor je dnes v podobné situaci jako v roce 2008. Příčinou tentokrát nejsou špatné úvěry, ale poklesy akciových indexů. V únoru klesly na nejnižší úroveň od roku 2013. Otázkou je, zda jde o informaci, která jen potvrzuje sestupnou fázi ekonomického cyklu, o níž řada ekonomů hovoří.
Některé evropské centrální banky ve snaze vyvést ekonomiku z defenzivy zavedly negativní úrokové sazby. Analýzy JPMorgan Chase naznačují možný pokles sazeb v EU až na mínus 4,5 %. Například švédská centrální banka má záporné úroky už od roku 2015 (aktuálně mínus 0,5 %) a podpořila je i masivním tištěním peněz. Evropská centrální banka dokonce v některých případech platí komerčním ústavům za to, že si od ní půjčí peníze. Pokud nepomůže ani taková pobídka, co může následovat?
Na ekonomickém fóru v Davosu William White (předseda kontrolní komise OECD za Švýcarsko) a finančník George Soros před současným vývojem varovali. Globální finanční systém podle nich začíná být nebezpečně labilní a balancuje na hraně laviny bankrotů.
„Situace je nyní horší než v roce 2007. V podstatě jsme vyčerpali veškerou munici na boj s recesemi. Celkové zadlužení světa za posledních osm let dosáhlo takových úrovní, že se stává silným zdrojem globálních problémů. Až přijde další útlum, zjistíme, že velkou část těchto dluhů nebude nikdy možné splácet, natož zcela splatit. Bude to velmi nepříjemné pro všechny, kteří věří, že vlastní hodnotná aktiva,“ prohlásil White.
