Jistě není náhoda, že více než dvě pětiny Čechů nyní přemýšlí o spoření více než v minulosti. Další třetina (32 %) Čechů by totiž chtěla na základě zkušeností z uplynulých měsíců více spořit, téměř pětina (18 %) ale bohužel tvrdí, že nemá z čeho. Také nedávný průzkum společnosti Provident Financial ukázal, že během první vlny koronaviru se zhoršila finanční situace třetiny Čechů. Rychlost, s jakou tato situace nastala, vedla podle šetření mnoho lidí k přehodnocení přístupu k financím.
„Optimální je mít finanční rezervu odpovídající alespoň výdajům na tři měsíce,“ připomíná Radek Sedlář, ředitel retailu banky ING v Česku. V řadě domácností podle něj během pandemie ocenili jakékoli úspory, po kterých mohli sáhnout. Více než polovina Čechů měla během nejpřísnějších covidových opatřeních výdaje na přibližně stejné úrovni, jako kdyby se nic nedělo. Naopak skoro pětina (18 %) lidí utrácela dokonce více, než kdyby epidemie nebyla, a necelá třetina (30 %) pak vydávala méně peněz.
„Přibližně třetině lidí ubylo peněz, protože přišli o zaměstnání, nebo jim zaměstnavatel snížil mzdu či jim klesly tržby. Češi také utráceli ve velkém za zásoby potravin či dezinfekcí, nám to v průzkumu přiznalo dvanáct procent respondentů jako důvod, proč mají méně na účtech. Naopak více než desetina lidí potvrdila, že měli více peněz než obvykle, protože nejezdili na výlety a neutráceli za zábavu,“ říká Sedlář k průzkumu.
Průzkum ING potvrdil, že výdaje je důležité mít pod kontrolou. Třetina respondentů se na základě zkušeností z pandemie zaměří právě na své výdaje. Více než pětina lidí (21 %) hodlá pečlivěji než dosud zvažovat, za co peníze utratí. Desetina rovnou omezí výdaje, které na základě nové zkušenosti vyhodnotila jako zbytečné, a čtyři procenta dotazovaných chtějí lépe plánovat své nákupy.
Z těch, kteří během pandemie utráceli méně, si desetina hodlá ušetřené peníze užít, až to bude možné, další desetina si udělá radost vysněnou věcí nebo zážitkem. Nejčastěji (38 %) ale lidé hodlají peníze nechat ležet na běžném účtu a průběžně utrácejí, případně na spořicím účtu a šetří na horší časy (22 %). Desetina (11 %) ještě neví, jak s ušetřenými penězi naloží.
„Pokud zatím nespoříte, nemusíte mít obavy, že musíte hned odkládat velkou sumu peněz. Můžete odkládat i malé částky, a pokud k tomu využijete spořicí účet, za jeho zřízení ani užívání nic neplatíte, peníze se vám úročí, máte je kdykoli k dispozici, ale zároveň ne tak snadno jako na běžném účtu, abyste je hned neuváženě utratili,“ vysvětluje Radek Sedlář z banky ING.
Dvě třetiny dotázaných, kteří během pandemie utráceli více než normálně, si podle průzkumu sáhly do úspor. Třetina (32 %) tím své úspory vyčerpala. Jen pětina dotázaných (21 %) měla natolik dostatečný příjem, aby jim zvýšené náklady pokryl. „Pozitivní je, že pouze sedm procent z těch, kterým koronavirus způsobil nenadálé výdaje, se kvůli nim muselo zadlužit. Opět se potvrdilo, jak je důležité mít pro mimořádné případy finanční rezervu,“ říká Radek Sedlář.
Že téma spoření v současné době opravdu rezonuje v české společnosti, potvrzuje i psycholožka Martina Viewegová: „Moji klienti za mnou nyní častěji než v minulosti chodí s problémy, které souvisí se zvládáním jejich finanční situace. Jakým způsobem spořit, jestli a jak se připravovat na nenadálý výpadek příjmů.“
Potřeba kontroly nad svým životem, a potažmo i financemi je podle psycholožky v terapii velmi důležité téma. „Ne všechno je však možné udržet pod kontrolou. Je důležité umět pracovat s emocemi, se stresem, se situacemi, které život přináší a které pod kontrolou nemíváme. Vědomí, že dokážu spořit a vytvořit si finanční rezervu mi dodá sebedůvěru a pomůže psychické pohodě,“ dodává Viewegová.
