Ceny ropy Brent i tak klesly k hranici 100 dolarů za barel či dokonce mírně pod ní. Pomoci mohly i zprávy o tom, že by Írán mohl některým plavidlům umožnit průjezd Hormuzským průlivem. Ceny zemního plynu na evropských trzích ve výsledku rovněž mírně klesly, a to k hladině 50 eur za megawatthodinu.
Akciové trhy na vlně částečného zmírnění napětí ve středu také posílily, k čemuž pomohly i akcie leteckých společností, které byly zasaženy narušením mezinárodní letecké dopravy a vysokými cenami paliv.
Americký dolar zpevnil vůči euru o 0,2–0,3 procenta a jeho kurz se dostal mírně pod 1,16 USD/EUR. Mezi středoevropskými měnami maďarský forint oproti euru posílil o zhruba 0,8 procenta poté, co se zvýšil náskok tamní opozice v průzkumech veřejného mínění před parlamentními volbami.
Naproti tomu česká koruna a polský zlotý zůstaly vůči společné evropské měně v podstatě beze změny.
Pokud jde o centrální banky, tak prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová na konferenci ve Frankfurtu řekla, že banka nebude na současný energetický šok reagovat, dokud nebude mít dostatek informací, aby mohla vyhodnotit, jak moc silný a perzistentní tento šok je a jaký vliv může mít na spotřebitelské ceny.
Investoři v reakci na toto prohlášení mírně snížili sázky na zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku. Přesto ale finanční trh nadále do konce roku plně zaceňuje dvojí zvýšení sazeb.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
