Hlavním katalyzátorem tohoto masivního zadlužování jsou exponenciálně vysoké kapitálové výdaje (CAPEX) na budování datových center a nákup specializovaných čipů. Rozsah těchto investic je ohromující – celkové kapitálové výdaje největších „hyperscalers“ mají letos dosáhnout 700 miliard USD, což představuje meziroční nárůst až o 60 procent.
Samotný Alphabet plánuje téměř zdvojnásobit své výdaje z 91 miliard v roce 2025 na 185 miliard dolarů v roce 2026. Místo toho, aby společnosti tyto výdaje plně hradily z vlastní hotovosti, což by technicky zhoršilo jejich okamžitou likviditu, hledají zdroje na dluhopisových trzích.
Tento přístup jim umožňuje rozložit investiční zátěž v čase, zároveň využívají enormní zájem investorů o kvalitní korporátní dluhopisy. Podle odhadů švýcarské banky UBS by celkový objem dluhu navázaného na umělou inteligenci (AI) a technologický sektor mohl kumulativně v roce 2026 dosáhnout jednoho bilionu dolarů.
Příklad těchto ambicí je společnost Meta, která již v říjnu 2025 umístila na trhu dluhopisy v hodnotě 30 miliard dolarů. Tyto kroky potvrzují nezbytnost přístupu ke kapitálu, který je dnes stejně důležitý, jako přístup k nejmodernějším procesorům.
Alphabet a poptávka bez hranic
Mimořádnou pozornost v rámci tohoto trendu v současnosti vyvolala aktivita konglomerátu Alphabet, mateřské společnosti Google. V průběhu minulého týdne společnost úspěšně realizovala emise na trzích ve Spojených státech, Velké Británii a Švýcarsku v celkovém objemu 31,51 miliardy dolaru.
Pozoruhodný byl zejména zájem v USA, kde Alphabet při nabídce 20 miliard dolarů v sedmidílné sérii nezajištěných dluhopisů čelil poptávce ve výši 100 miliard dolarů. Ještě fascinující byla reakce na britském trhu, kde oznámený stoletý dluhopis v hodnotě 1,4 miliardy dolaru vyvolal téměř desetinásobnou poptávku.
Tato nerovnováha celkově reflektuje, že investoři považují společnost za natolik stabilní, že jsou ochotni akceptovat dluhopis se splatností až v roce 2126, čímž vyjadřují víru v její relevanci napříč celým stoletím.
Rizika skrytá pod povrchem
Navzdory zdánlivě pozitivní atmosféře se ve vnitřní struktuře těchto dluhopisů skrývá fenomén, který je označován jako „covenant-light“. Jde o emise cenných papírů, kterým chybí standardní ochranné doložky, běžně chránící věřitele před nečekanými změnami uvnitř firem.
V případě dluhopisů společností Alphabet, Meta či Oracle například zcela chybí ochrana při změně kontroly, což znamená, že investoři by měli v případě akvizice či zásadní restrukturalizace omezené možnosti, jak požadovat své peníze předčasně zpět.
Investoři tato rizika prozatím do značné míry ignorují, protože vnímají zmíněné společnosti jako subjekty, které jsou příliš velké a finančně silné na to, aby potřebovaly přísné smluvní mantinely. Znepokojení však vyvolává možný tržní precedens.
Pokud si takové volné podmínky dokážou díky své síle prosadit lídři trhu, je vysoce pravděpodobné, že se o podobné ústupky pokusí i menší společnosti s výrazně nižším kreditním ratingem.
Autorka je předsedkyně představenstva společnosti Capital Markets
(Redakčně upraveno)
