Domažlice jsou centrem národopisné oblasti Chodsko, kde se doposud udržuje tradice lidové dudácké hudby, tanců, zvyků a obyčejů. Na Chodských slavnostech se každoročně představí stovky účinkujících, do města, kterým bude znít folklorní, dechová i moderní hudba, dorazí za tři dny desítky tisíc lidí.
Program, který je podrobně dostupný na webu města Domažlic, se opět odehraje na třech hlavních scénách – na Náměstí Míru u brány, na Chodském náměstí a na zahradě pod ním.
Mluvčí města Josef Babor upozornil na vzpomínkový pořad na Antonína Konrádyho, který se odehraje v sobotu od půl osmé večer v zahradě Chodského hradu. Dudák, zpěvák a vypravěč chodských „poudaček“ zemřel letos 1. února v 93 letech.
„Se Zdeňkem Bláhou založil jednu z nejslavnějších chodských kapel – Konrádyho dudáckou muziku. Ta se svými sólisty a hosty zavzpomíná na svého zakladatele ve veselém duchu,“ řekl Babor.
Chodské slavnosti letos připomenou také 100. výročí úmrtí Jindřicha Šimona Baara, významného kněze a spisovatele.
Církevní poutě
Předchůdcem Chodských slavností byly církevní poutě, které se konaly na památku vybraného světce. Od 19. století získala i zábavný charakter, po mši svaté následovala taneční veselice, nechyběly kramářské boudy, vystoupení potulných herců, později i atrakce.
„Poutě patřily k nejvýznamnějším svátkům obce. V Domažlicích byly slaveny tři, vedle svatojánské a mariánské, to byla pouť svatovavřinecká, která se postupem doby stala nejvýznamnější,“ konstatuje se na webu města.
Svatý Vavřinec, národní světec Španělska a ochránce před ohněm, byl ve 3. století zaživa opečen na železném roštu, když odmítl vydat církevní poklad. Kapli na památku tohoto světce slíbili domažličtí radní vystavět po úspěšném překonání rozsáhlého požáru města v červnu 1683.
Časem začali na Chodsko, popularizované dobovou literaturou, proudit i návštěvníci odjinud, přilákaní především malebností zdejšího folklóru. Chodsko představovalo v očích české veřejnosti naši velkou minulost, Chodové byli zosobněním statečnosti, národní hrdosti.
To se v plné míře projevilo v srpnu roku 1939, kdy se domažlické pouti zúčastnilo na 120 tisíc lidí z celých Čech, včetně předních osobností kultury včetně Karla Hašlera.
Socha pohraničníka
První ročník Chodských slavností se uskutečnil roku 1955. Slavnosti se v těchto letech konaly v politickém duchu rodícího se socialismu. Podle dobového letáku bylo jejich úkolem „ukázat tisícovým masám návštěvníkům Chodska tento kraj v nové podobě – po deseti letech života v lidově demokratické republice“.
V letech 1963 až 1967 byl termín konání slavností přesunut na červencový Den pohraniční stráže, což mělo ještě více potlačit původní náboženský charakter svátku. V roce 1966 byl dokonce odhalen pomník pohraničníka.
Až v 80. letech se slavnosti začaly více zaměřovat na národopis a oprostily se od ideových podtextů a dobových hesel. Organizátoři měli volnější ruku při sestavování programu. Počátkem 90. let se do oficiálního programu slavností vrátila tradiční svatovavřinecká pouť.
„V posledních letech je kladen stále větší důraz na folkloristické pořady. Chodské písničky, tance, lidová vyprávění i ukázky lidové tvořivosti lákají do Domažlic stále více návštěvníků,“ uvádí město Domažlice.
Všechny tři dny slavností bude po městě jezdit zdarma kyvadlová doprava ze dvou bezplatných záchytných parkovišť v Petrovické ulici a z druhé strany města od gotického kostela U Svatých v Chrastavické ulici. Autobusy budou vozit lidi zdarma také na mši na Vavřineček.
