Osmistovky tvoří sedmnáct vrcholů Žďárských vrchů a jak jejich zkrácený název napovídá, jde o kopce s nadmořskou výškou více než 800 metrů. Nejatraktivnější z nich vznikly v době ledové a dodnes si zachovaly svou divokou krásu.
Jde o takzvané mrazové sruby – skalní útvary, které jsou rozeseté po celém území, přičemž nad hranici 800 metrů jich zasahuje devět. Zajímavosti o proměně místní přírody i tipy na výlety najdete v moderní expozici Domu přírody Žďárských vrchů v obci Krátká.
Tam si také můžete zdarma vyzvednout Poutníkův zápisník – zábavného a praktického průvodce, do něhož si zaznamenáte zdolané vrcholy. Zápisník seženete také v infocentru ve Žďáře nad Sázavou a v Novém Městě na Moravě.
Sportovní výzva
Při tradičním každoročním sportovním klání se sportovci rovněž vydávají na orientační pochod nebo běh po osmistovkách s cílem zvládnout jich v limitu 24 hodin co nejvíce. Ty nejvzdálenější od sebe dělí vzdušnou čarou 17 kilometrů.
Pokud se ale chcete opravdu dostat ke každé z nich, musíte zdolat více než 60 kilometrů. Ti nejrychlejší zvládnou navštívit všech sedmnáct vrcholů za méně než 10 hodin, pro ostatní je to skvělý výlet na dva dny, ale klidně i na mnohem delší dobu, záleží jen na vás.
Na osmistovky Žďárských vrchů se dá vydat kdykoliv a odkudkoliv. Začít můžete třeba ve Třech Studních a lesem vystoupat na Fryšavský kopec. Nedaleko odtud pramení řeka Svratka.
Pokračujte na Křivý javor, který je s výškou 824 metrů třetím nejvyšším bodem Žďárských vrchů. Dlouhé roky tu ale žádný javor nestál, což se na popud místních v roce 2004 změnilo a dnes se tu tak můžete schovat v jeho stínu.
Dalším vrcholem je Tisůvka, které se říká také Čertův kámen. Rulová skála je chráněnou přírodní památkou. Podle pověsti jde o kameny ze stavby kostela ve Světnově. Co lidé přes den postavili, to čert přes noc rozebral a nad Tisůvkou zahodil.
Při dalším postupu vás čekají Šindelný vrch a Kamenný vrch – zalesněné vrcholy bez výhledu, ale s klidnou atmosférou a kamennými mohylami na vrcholech. Nezapomeňte se cestou zastavit u pramene řeky Sázavy.
Okolí dalšího vrcholu, Žákovy hory, představuje cennou ukázku dlouhodobého přirozeného vývoje původních lesů, a proto je už od roku 1933 chráněno.
Nejvyšší vrchol
Před vámi je pak ještě výstup na nejvyšší bod Žďárských vrchů, kterým je Devět skal. Tvoří jej skalní formace členěné do devíti mohutných bloků – takzvaných kazatelen, které měří až 15 metrů.
Z vrcholu se otevírá panoramatický výhled na horní tok řeky Svratky i okolní lesy. Na trase dále zdoláte Lisovskou skálu, Křovinu a Suchý kopec. Pak už vás čeká Malinská skála, jedna z nejkrásnějších rulových formací.
Skály, které dosahují výšky až 20 metrů, jsou uspořádané do kruhu kolem vrcholu. Z něj vás čeká úžasný výhled do okolí. Po krátkém klesání do údolí řeky Svratky si vyběhněte odškrtnout ještě jeden bod – Vysoký kopec.
Nevede tam sice žádná značená turistická stezka, ale pohodlně se na něj dostanete po lesní pěšině odbočující ze žluté trasy nad osadou Podlesí. V okolí najdete zajímavé skalní útvary a suťová pole.
Odměna na závěr
Nedaleko Sněžného na vás čeká ještě jedna osmistovka, Buchtův kopec, který patří mezi nejvýraznější vrcholy Žďárských vrchů a nabízí výhledy do okolní krajiny.
Přímo na něm stojí budova Řízení letového provozu, díky čemuž je Buchtův kopec nejvyšším obydleným místem na celé Českomoravské vrchovině. Odtud pokračujte na kopec Bohdalec a Pohledeckou skálu.
Před vámi pak jsou už jen poslední dvě zastávky. Kopeček u Studnic, nejvýše položené vsi na Vysočině, a Pasecká skála. Ta patří k nejkrásnějším vrcholům a je tak ideálním zakončením celého putování.
Mezi turisty je oblíbená díky výhledům i snadné dostupnosti, protože nahoře je vyhlídková plošina. Až si dosyta užijete pohled z poslední osmistovky, můžete vyrazit kolem rybníka Medlov zpět do Tří Studní. Více informací získáte na webu korunavysociny.cz.
