Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) ve spolupráci se společností W.A.G. payment solutions vypočítalo ze struktury cen mýta a pohonných hmot náklady provozu kamionu nad 12 tun a porovnalo je s okolními evropskými zeměmi.
Výpočet ukázal, že české dálnice jsou pro těžká nákladní auta nejlevnější. Například oproti Rakousku o zhruba 6 euro na 100 kilometrů, oproti Německu a Polsku asi o 12 euro a oproti Slovensku přibližně o 10 euro.
„Česká republika je díky své poloze významnou tranzitní zemí, která je jak z pohledu volby trasy, tak nákladů na mýto a tankování ekonomicky nejvýhodnější, což počty jízd kamionů na našem území zvyšuje,“ konstatoval Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.
Stoupající spotřební daň
Výpočet nákladů těžkých automobilů je součástí širší analýzy spotřební daně z pohonných hmot. Její sazba je 10,65 korun za litr motorové nafty a 12,84 korun za litr benzinu. Pokud se k tomu přidá ještě daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 21 procent, znamená to, že státu plyne z každého natankovaného litru více než polovina zaplacených peněz.
„Pokud litr benzinu stojí 30 korun, daňová složka z toho tvoří 18,05 korun, tedy 60,16 procent ceny. U motorové nafty za 30 korun činí daňová zátěž 16,16 korun, tedy 53,86 procent ceny. I proto jsou spotřební daně významnou příjmovou položkou státní pokladny,“ vysvětlil Rod.
Za rok 2018 předepsal správce daně řidičům spotřební daň z pohonných hmot ve výši 91,98 miliardy korun, což obsahuje meziroční daňový nárůst o bezmála 1,5 procent. Drtivou většinu, přes 70 procent z této částky, generuje daň z motorové nafty. Meziroční růst objemu o 1,65 procent znamená zvýšení předepsané daňové povinnosti na 64,81 miliard. Předepsaná daň z benzinu tvořila v roce 2018 sice „jen“ 27 miliard korun, ale meziročně se zvýšila o pět procent, rostla tedy mnohem rychleji než daň z motorové nafty.
Více peněz pro kraje?
Část z výnosů spotřební daně z pohonných hmot putuje do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který platí například opravu starých silnic. Skupina poslanců teď vypracovala návrh, aby se tento podíl zvýšil z 9,1 procent až na 50 procent. Fond by současně musel dávat minimálně 9 procent z výnosů spotřební daně na opravy silnic ll. a lll. třídy.
„Dlouhodobě je současný stav financování silnic druhé a třetí třídy neudržitelný, jednotlivé kraje mají dnes stále rostoucí požadavky i na jiné priority, na opravu a údržbu těchto komunikací stále nejsou dostatečné finanční prostředky,“ uvádí se v důvodové zprávě k předložené novele zákonů o rozpočtovém určení daní a o SFDI. Na financování oprav silnic druhé a třetí třídy by tak mohly díky tomu ročně směřovat 3,5 až čtyři miliardy korun.
Předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO) podle ČTK v lednu uvedl, že s návrhem nesouhlasí. „Takovýto krok nikdy nepodpořím bez debaty s ministerstvem financí,“ řekl. Poznamenal, že od ministerstva financí žádné stanovisko v této věci zatím nemá, protože vláda se návrhem ještě nezabývala. Nesouhlasí také s tím, aby fond, který je podle něj určený primárně pro státní silnice nebo železnice, dával peníze krajům. Argumentuje rovněž tím, že fond bude potřebovat peníze na pilotní projekty vysokorychlostních drah a není možné ho zavázat, aby dával peníze krajům.
