To je zhruba dvojnásobek ročního hrubého domácího produktu (HDP) České republiky, za který bychom dokázali pravděpodobně postavit více jak 70 nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech (na jižní Moravě by nám asi nepoděkovali, pozn. aut.).
Každopádně při takto výrazných investicích se investoři logicky ptají, zda tyto peníze nezůstanou „utopené“ v neproduktivních projektech. To bude do značné míry závislé na tom, zda umělá inteligence přinese zákazníkům reálný užitek (zvýší jejich produktivitu) a budou za něj současně ochotni zaplatit (naskočí na funkční monetizační mechanismus).
Studie na amerických datech zkoumající dosavadní dopady umělé inteligence na produktivitu firem přitom zatím vyznívají relativně rozpačitě. A nejnovější analýza Banky pro mezinárodní platby (BIS) na evropských datech zatím přináší obdobně smíšené závěry.
Dobrou zprávou je, že analýza ukazuje na určitý pozitivní dopad zavedení umělé inteligence na evropské firmy – v průměru podle autorů zvyšuje produktivitu práce o 4 procenta (zkoumáno na individuálních firemních datech). To je sice statisticky významné číslo, ale rozhodně nejde o revoluci – spíše o střízlivý odhad konzistentní s umírněnějšími makroekonomickými projekcemi.
Zásadní je přitom zjištění, že vyšší produktivita nepramení z propouštění, nýbrž z tzv. prohlubování kapitálu – umělá inteligence zvyšuje výkon pracovníků, aniž by je zatím nahrazovala. Zaměstnanci firem využívajících AI navíc zatím pobírají vyšší mzdy než jejich kolegové ve firmách bez umělé inteligence.
Studie ale odhaluje i znepokojivou nerovnoměrnost. Produktivní přínosy AI se koncentrují u středních a velkých firem, zatímco u malých podniků jsou statisticky nevýznamné. V Evropě s převahou malých a středních firem to představuje reálné riziko prohlubování ekonomických rozdílů. Navíc se ukazuje, že samotné nasazení umělé inteligence nestačí.
Firmy, které současně investují do softwaru, dat a školení zaměstnanců, z AI těží výrazně více. Každý procentní bod navíc investovaný do školení zvyšuje produktivní efekt umělé inteligence o téměř 6 procent. Pouhé investice do hardwaru a infrastruktury bez doprovodných investic do „lidí“ tedy nemusí přinést očekávanou návratnost.
Úspěch amerických a evropských firem při adopci umělé inteligence přitom bude klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, zda se americkým technologickým gigantům vysoké investice do AI infrastruktury mají šanci vrátit. A to je pro dnešní náladu na trzích otázka zcela „zásadní“, protože sedm největších technologických firem stále tvoří okolo 40 procent tržeb celého indexu S&P 500.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)
