Bez ohledu na chybějící data však šéf Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) Jerome Powell v tomto týdnu uvedl, že zhoršování na americkém trhu práce pravděpodobně pokračuje. Jeho výroky zároveň předznamenaly, že snižování tamních úrokových sazeb bude podle všeho na zasedání, které proběhne 29. října, pokračovat.
Finanční trhy ho již nyní plně zaceňují, počítá s ním i naše prognóza. Nejistotu pro další vývoj sazeb představuje obnovené pnutí mezi USA a Čínou týkající se vzájemného obchodu. Na druhou stranu silná výsledková sezona v USA přinesla na globální trhy částečné snížení rizikové averze.
V eurozóně byla zveřejněna srpnová průmyslová produkce. Ta meziměsíčně klesla o 1,2 procenta, a to především v důsledku jejího hlubokého propadu v Německu. Zde se ovšem odrazil i vliv odstávek v automobilovém průmyslu.
To, že německý průmysl není v ideální kondici, ukázal i říjnový ZEW index, který v obou svých složkách zaostal za očekáváními. Společná evropská měna tak tento týden mírně ztrácela. Obchodování zahajovala kolem úrovně 1,16 USD/EUR, přičemž v pátek se její kurz pohyboval těsně pod 1,17 USD/EUR.
Bez jakékoliv odezvy zůstalo zveřejnění nižší než očekávané zářijové dynamiky cen českých tuzemských průmyslových výrobců. Ty se meziměsíčně snížily o výrazné 0,4 procenta a jejich meziroční dynamika spadla z -0,8 procenta na jedno procento.
Za výsledkem stál především vývoj v energetickém a automobilovém sektoru, nižší byly i ceny v chemickém a potravinářském průmyslu. To v kombinaci se snížením cen zemědělských producentů (o 1,9 % m/m) představuje příslib, že zářijový pozitivní vývoj v cenách potravin v rámci spotřebitelské inflace může pokračovat.
Kurz koruny se nacházel v průběhu týdne v úzkém pásmu 24,25 až 24,35 CZK/EUR. Celkově snížení rizikové averze regionálním měnám prospělo, ačkoli zisky, které si v průběhu týdne připsaly, byly marginální. Polský zlotý se posunul z 4,26 PLN/EUR na 4,25 PLN/EUR, maďarský forint pak z 393 HUF/EUR na 390 HUF/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
