Trhy postupně zaceňují riziko delšího konfliktu v Íránu

Sentiment na trzích v tomto týdnu opět určovaly zprávy ohledně konfliktu na Blízkém východě. Známky možného vyjednávání o ukončení konfliktu střídaly epizody eskalace na bojišti. Finanční trh celkově začíná více zaceňovat riziko déletrvajícího konfliktu.
Sentiment na trzích v tomto týdnu opět určovaly zprávy ohledně konfliktu na Blízkém východě. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Sentiment na trzích v tomto týdnu opět určovaly zprávy ohledně konfliktu na Blízkém východě. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Cena ropy Brent tento týden tak zavírá poblíž 110 dolarů za barel a úrokové sazby jsou výše oproti závěru z předchozího týdne, když investoři stupňovali sázky na míru utahování měnové politiky.

Peněžní trh zatím indikuje stabilitu sazeb, Fedu, americké centrální banky, do konce letošního roku roku a nárůst sazeb Evropské centrální banky (ECB) a České národní banky (ČNB) v horizontu jednoho roku o téměř 100 bazických bodů, respektive o téměř 80 bazických bodů.

To se projevilo v nárůstu sazeb napříč splatnostmi. Dolarové sazby zaznamenaly mírný vzestup až o 7 bazických bodů, výraznější zvýšení zaznamenaly tržní úrokové sazby v eurozóně, což s větší intencí zase kopírovaly i korunové sazby.

Nárůst úrokových sazeb podporovaly i signály od centrálních bankéřů. Maďarská národní banka v tomto týdnu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 6,25 procenta. Pro tamní centrální bankéře zůstává nadále klíčový vývoj maďarského forintu.

Jeho posílení v tomto týdnu zčásti reflektuje sázky investorů na vítězství opoziční strany Tisza v nadcházejících parlamentních volbách. To podpořily i zveřejněné výsledky průzkumu veřejného mínění od agentury Median.

Představitelé ECB dále varovali před inflační hrozbou plynoucí z cen energií a indikovali připravenost na utažení měnové politiky. Zápis ze zasedání ČNB v minulém týdnu naznačil, že laťka pro zvýšení sazeb i přes současný ropný šok zůstává podle většiny centrálních bankéřů relativně vysoko.

To tak nahrává stabilitě sazeb v nejbližším období, alespoň do té doby, dokud známky přelivu vyšších cen energií do ostatních cenových okruhů nebudou více zřejmé. Rostoucí riziko déletrvajícího konfliktu ovšem pravděpodobnost a intenzitu přelivu zvyšují.

Tuzemská data v tomto týdnu překvapivě ukázala na meziměsíční zlepšení spotřebitelské i podnikatelské důvěry v březnu. Ta podnikatelská díky lepší náladě v průmyslu dokonce pokořila dlouhodobý průměr, zatímco u spotřebitelů došlo ke zlepšení navzdory silnějším obavám z růstu cen.

Zhoršení indikátorů sentimentu v Evropě reflektovalo obavy z blízkovýchodního konfliktu. Pozitivně ale překvapily PMI indikátory z průmyslu (index nákupních manažerů, pozn. red.), které v Německu a eurozóně celkově dokonce oproti únoru narostly výrazněji nad 50bodovou hranici.

Toto pozitivní momentum ale pravděpodobně oslabí pokračování války v Íránu, které s ohledem na vyšší ceny energetických komodit a potenciální narušení dodavatelských řetězců může narušit křehké oživení evropského, zejména německého průmyslu, a to navzdory pozitivnímu působení německého fiskálního stimulu.

PMI ze služeb za eurozónu ale v březnu výrazně klesl do těsné blízkosti 50bodové úrovně na 50,1 bodu. Německý IFO index (index podnikatelského klimatu) se zase snížil z únorových 88,4 b. na 86,4 b. Vliv měl především ostrý pokles očekávání do budoucna, kde se index propadl na nejnižší úroveň za bezmála rok.

Podobně jako v eurozóně, i americké PMI ukázaly na zlepšení v průmyslu a zhoršení ve službách. V obou případech ale zůstávají indexy viditelně nad 50bodovou hranicí a značí expanzi aktivity v daném sektoru.

Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanost setrval v úzkém rozmezí posledních měsíců v blízkosti 210 tisíc a nadále tak indikuje stabilizaci na tamním trhu práce.

Cenové tlaky ovšem zůstávají zvýšené, což také reflektoval nárůst inflačních očekávání domácností dle šetření Michiganské univerzity, které ve finálním odhadu potvrdilo březnový pokles důvěry domácností na 53,3 bodu (vs. 56,6 b. v únoru, pozn. aut.).

Obchodování v závěru týdne odráželo předchozí trendy: Zdražování ropy, pokles rizikových aktiv a mírný nárůst tržních úrokových sazeb. Eurodolarový pár se zatím drží mírně nad 1,15 USD/EUR, tedy poblíž otevírací úrovně.

Středoevropské měny s ohledem na nižší rizikový apetit v pátek zpočátku ztrácely, poté ale ztráty částečně umazaly. Česká koruna se v týdnu vyšplhala nad 24,50 CZK/EUR a mezitýdně oslabila o 0,2 procenta a polský zlotý jen nepatrně oslabil o 0,1 procenta. Maďarský forint těžil z optimismu kolem nadcházejících voleb a v týdnu posílil o více než jedno procento pod 390 HUF/EUR.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Zavřít reklamu