Z jednání nebylo příliš jasné, jaké jsou přesně požadavky americké protistrany. Zdá se však, že Donald Trump je přesvědčen, že Evropa brání vstupu amerických výrobků na trh kombinací vyšších cel a daně z přidané hodnoty.
Tento argument věcně nedává velký smysl, protože, jak upozorňuje EU, rozdíl ve vzájemné celní zátěži je zhruba 1procentní bod a evropská DPH zhruba odpovídá americké dani z obratu. A tomu odpovídá nízká ochota evropské strany dělat Donaldu Trumpovi velké ústupky.
Jedním z cílů Donalda Trumpa mohlo být v obchodní politice rozdělit EU (ve stylu Vladimira Putina, pozn. aut.) a vyjednávat pak individuálně s jednotlivými členskými zeměmi.
Zdá se, že zatím se však děje pravý opak a evropské země si zatím dávají pozor, aby reagovaly jednotně. Není tedy vyloučeno, že z oboustranné neústupnosti nebude rychlá cesta ven. Již o víkendu však Donald Trump nabídl EU, že jednání nakonec prodlouží.
Vzájemná 50% cla už by byla již skutečně velmi vysoká, a kromě viditelných přímých obchodních dopadů by zásadně zvýšila nejistotu. Pokud by však podobně jako v případě Číny došlo k brzkému snížení, nemusely by „škody“ v našich odhadech výrazně narůstat. Delší platnost 50% cel by však byla pro celou evropskou ekonomiku včetně Česka výrazným zásahem.
Podle prvních propočtů bychom byli nuceni zvýšit kumulativní odhady negativních dopadů na českou ekonomiku z dnešního cca jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) pravděpodobně minimálně na 2,5 až 3 procenta HDP (za roky 2025 a 2026).
Vzhledem k dobrému startu do letošního roku by Česko sice mohlo i v tomto extrémnějším scénáři „těsně“ uniknout recesi, ale nejistota spojená s odhady dopadů takto výrazné obchodní eskalace je ohromná.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
