Trump tlačí Írán k jednání

Vývoj konfliktu na Blízkém východě se zřejmě posouvá do další fáze. Podle izraelských médií zesiluje americká administrativa tlak na to, aby Írán usedl k jednacímu stolu, a ve hře je podle všeho scénář jednoměsíčního příměří.
Bude uvolněn průjezd Hormuzským průlivem i pro „neíránské“ lodě? Ilustrační foto: Depositphotos.com
Bude uvolněn průjezd Hormuzským průlivem i pro „neíránské“ lodě? Ilustrační foto: Depositphotos.com

Tyto zprávy přinesly na ropný trh úlevu – severomořská ropa Brent ve středu zlevňovala viditelně pod hranici sta dolarů za barel. V zelených číslech ve středu ráno otevřely také akciové trhy v Asii, podobně jako futures na americký index S&P 500.

Optimismus na trzích ale zatím bereme s rezervou. K tanci jsou totiž potřeba dva – Spojené státy a Írán, který však zatím jakákoli jednání oficiálně odmítá. Je ale možné, že jde jen o propagandu, ostatně podobně jako v případě rétoriky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž se v úterý prohlásil za „vítěze války“.

Navíc zatím nejsou známy ani detaily možného příměří a zejména klíčová otázka – bude uvolněn průjezd Hormuzským průlivem i pro „neíránské“ lodě? To je nyní hlavní proměnná, na které záleží nejvíc. Průjezdnost úzkého hrdla globální ekonomiky totiž zůstává nadále výrazně omezená, a to na zhruba 10 procent předválečné aktivity.

I v tomto kontextu se nemůžeme ubránit dojmu, že na ropném trhu existuje výrazný nesoulad mezi papírovým a fyzickým trhem. Ropa ve středu sice klesala pod sto dolarů za barel, podle Mezinárodní energetické agentury ale trh čelí největšímu nabídkovému šoku – chcete‑li výpadku dodávek – v historii.

A i kdyby se Hormuz zcela otevřel ještě tento den, škoda už byla napáchána. Například Kuvajt tvrdí, že obnovení jeho vlastní produkce bude trvat tři až čtyři měsíce, podobné (nebo horší) to bude i u ostatních zemí v Perském zálivu. V případě obnovy katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) se pak hovoří dokonce o horizontu tří až čtyř let.

První vlnu dopadů blízkovýchodního konfliktu do reálné ekonomiky už vidíme. Úterní podnikatelské průzkumy PMI (Index nákupních manažerů, pozn. red.) v eurozóně potvrdily náš předpoklad o stagflační povaze aktuálního šoku. Ceny vstupů pro firemní sektor vzrostly vlivem drahých energií nejrychlejším tempem za poslední tři roky.

Pod tlak se ale dostávají také dodavatelské řetězce – prodlení dodávek je nejvyšší od poloviny roku 2022 kvůli problémům v námořní dopravě. To vše jsou problémy, kterým čelí i tuzemská ekonomika – a bez rychlého obnovení dodávek komodit z Blízkého východu je bude cítit stále intenzivněji.

Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Zavřít reklamu