Zajímavé je, že výkonnost amerických akcií je po zhruba sedmi měsících od nástupu Trumpovy administrativy totožná jako za stejnou dobu během jeho prvního funkčního období – přibližně +7,5 procenta.
Za celý první rok Trumpova vládnutí akcie přidaly k dobru celkem 20 procent, zejména díky vlně optimismu ohledně deregulace a masivním daňovým škrtům. Dnes sice americký prezident rovněž slibuje deregulaci, ale zatím bez zjevného pokroku, zatímco jeho daňový balíček vnímá trh – na pozadí vysokých deficitů a rekordního zadlužení – přinejlepším rozpolceně.
Zároveň je však evidentní, že se trhy staly postupem času vůči Trumpovým vrtochům otupělé. V některých zásadních plánech navíc došlo k faktické kapitulaci – příkladem je několikeré odložení vyšších cel vůči Číně. I proto měl příběh Sell America jepičí život, nehledě na obavy o nezávislost centrální banky nebo nejnověji o kvůli pochybné změně v čele statistického úřadu.
Trhy se totiž soustředí na jiný dlouhodobý příběh. Amerika je – a Trump na tom podle nich nic nezmění – nejinovativnější ekonomikou na planetě, která generuje ty nejúspěšnější firmy, zejména v technologickém sektoru. Právě ten zůstává tahounem akciových trhů, přičemž i po solidních výsledcích ve druhém čtvrtletí jsou očekávání nastavena na svižný růst ziskovosti.
K tomu je třeba připočíst i očekávaný impuls ze strany měnové politiky. Po úterním výsledku americké inflace, která ukázala na jen mírný průsak cel do spotřebitelských cen, došlo ke zvýšení sázek na pokles úrokových sazeb Fedu, americké centrální banky.
V tomto roce trhy zaceňují pokles o 65 bazických bodů, podobně pak v roce 2026. To ale rozhodně neznamená, že je pro riziková aktiva vše zalité sluncem. Rizikem je z našeho pohledu zejména vývoj na pracovním trhu a případné oslabení americké ekonomiky v kombinaci se zpožděnými dopady Trumpových neortodoxních politik.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
