A pokud se tak nestane ani v nejbližších týdnech a měsících, je třeba se připravit na významné makroekonomické dopady. Zatímco v případě hospodářského růstu půjde jednoznačně o negativní šok, inflační vývoj se může napříč světovou ekonomikou výrazněji lišit.
V případě americké inflace je prvotní dopad zřejmý. Skokový nárůst celních tarifů v průměru na 23 procent zdraží dovozy a tedy přinese vyšší inflaci, která by dle našeho odhadu mohla v meziročním vyjádření pokořit hranici čtyř procent. Navzdory ustřelení inflace ale nečekejme reakci Fedu (centrální banka USA, pozn. red.).
Optikou centrální banky by totiž mělo jít o dočasný šok mimo její kontrolu. Pokud navíc americká ekonomika v důsledku vyšších cel šlápne výrazně na brzdu (náš základní scénář, pozn. aut.), pak mohou ve střednědobém horizontu převládnout spíše desinflační tlaky, tlačící Fed k uvolnění měnové politiky, s čímž ostatně počítají i aktuální tržní sázky.
Evropa a Česko mohou krátkodobě čelit vyšším cenovým tlakům, pokud neuspěje návrh Komise na vzájemné odbourávání cel mezi EU a USA. V takovém – za nás pravděpodobném – případě by EU odpověděla nikoli plošnými, ale cílenými cly, tam, kde to Ameriku může bolet nejvíce, například v sektoru digitálních služeb.
Inflace by v takovém scénáři vzrostla spíše mírně. Také v Evropě proto počítáme primárně s desinflačním příběhem kvůli slabšímu růstu ekonomiky, navíc podpořeném aktuálním prudkým poklesem cen energií, ropy a zemního plynu.
Důležitou roli v celém desinflačním příběhu sehraje i Čína. Na tu Donald Trump ve středu dále zvýšil cla, v souhrnu již na extrémně prohibitivních 104 procenta. To jinými slovy znamená, že podstatná část čínských exportů směřujících do USA bude přesměrována – dle analýzy Bloombergu půjde až o 85 procent z 582 miliard dolarů v následujících letech.
Část tohoto masivního objemu pravděpodobně skončí a možná až zahltí evropský trh – půjde zejména o elektroniku, textil apod. A to bude tlačit inflaci dále směrem dolů. Paradoxně to může Evropu vést až ke zvážení vyšších cel vůči Číně jako nástroje ochrany domácích producentů.
V důsledku Trumpových politik tak hrozí scénář, kdy bude muset i Evropa zvýšit míru protekcionismu vůči ostatním zemím světa. V případě Česka by se desinflační tlaky projevily zejména v cenách zboží. Ty již nyní rostou jen velmi pozvolna – v únoru meziročně o pouhých 0,6 procenta.
Reorientace čínských exportů by tak mohla ceny zboží poslat až do deflace. Z pohledu České národní banky je na místě opatrnost při kalibraci měnové politiky vzhledem k extrémní nejistotě. I tak máme ale za to, že dopady Trumpových cel vytvořily prostor pro výraznější pokles úrokových sazeb až do okolí tří procent.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
