V reakci na to bylo zavedeno paušální 10% clo na dovoz, ale další zvýšení na 15 procent zůstává ve hře. Zároveň Washington pracuje na dalších krocích, které by mohly dále eskalovat napětí, včetně tohoto vyšetřování.
Motivace Bílého domu je zřejmá. Evropská unie je největším obchodním partnerem Spojených států, následovaná Mexikem, Čínou a zeměmi ASEAN. Před zásahem Nejvyššího soudu činila průměrná celní sazba na dotčené ekonomiky přibližně 19,4 procent.
Nejvyšším sazbám čelily Švýcarsko, Mexiko a Indie. Trumpova administrativa chce samozřejmě obnovit ušlé příjmy státního rozpočtu. Výnosy z cel měly podle odhadů dosahovat až 300 miliard dolarů ročně.
Cla tak zůstávají klíčovým nástrojem Trumpovy hospodářské politiky. Jeho tým nyní hledá alternativní legislativní cesty, jak vyšší sazby uplatnit i přes soudní omezení. Deklarovaným cílem je podpora domácí výroby a posílení amerického průmyslu. Trump ale využívá cla i na dosažení jiných cílů, jako například hrozba vysokých cel pro země, které nepodpoří jeho snahu získat Grónsko.
Ministr financí Scott Bessent minulý týden uvedl, že univerzální 15% sazba by mohla vstoupit v platnost během několika dní. K jejímu zavedení zatím nedošlo, pravděpodobně i s ohledem na napětí na trzích vyvolané ropnou krizí související s konfliktem v Íránu. Administrativa se tak zřejmě snaží vyhnout dalšímu destabilizačnímu impulzu pro finanční trhy.
Pro obchodní partnery Spojených států je současná situace mimořádně nepřehledná. Řada zemí byla v roce 2025 pod tlakem hrozících vysokých cel dotlačena k uzavření nových obchodních dohod s Washingtonem. Vzhledem k tomu, že původní cla byla následně označena za nezákonná, mohou nyní některé státy usilovat o revizi těchto ujednání, což však prezident Trump jasně odmítl.
Evropská unie se například rozhodla neratifikovat obchodní dohodu s USA, která by znamenala vyšší celní zatížení než v současném režimu. Pro řadu ekonomik je totiž aktuální 10% sazba výrazně příznivější než podmínky vyjednané pod tlakem předchozích opatření.
Tím se otevírá prostor pro další vyjednávání, ale zároveň i riziko obnoveného nátlaku ze strany USA. Klíčové bude, jakým způsobem a na základě jaké legislativní opory se administrativa rozhodne nové celní mechanismy uplatnit.
Investoři by neměli obchodní rizika přehlížet. Nová cla představují významnou hrozbu pro globální růst i ziskovost firem, zejména v exportně orientovaných odvětvích. Přestože aktuální pozornost poutá především vývoj na energetickém trhu, obchodní konflikt zůstává strukturálním rizikem, které může světovou ekonomiku provázet i v průběhu roku 2026.
Autor je investiční analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
