Řečeno bez příkras, Trumpovi se nic zásadního nepodařilo, pokud nepočítáme fatální poškození reputace Spojených států ve světě či výrazné posílení ruského rublu – od Trumpovy inaugurace zpevňuje jako žádná jiná měna světa.
Od předvečera Trumpovy inaugurace 20. ledna zpevnil rubl do tohoto pátku vůči dolaru o 24,1 procenta. Jako jediná z měn světa tak pokořil zhodnocení zlata, které vůči dolaru ve stejném období přidalo 22,8 procenta – a během obchodování v úterý tento týden dosáhlo své historicky rekordní dolarové nominální ceny, přes 3500 dolarů za troyskou unci.
Mezi další měny, které v daném období Trumpovy první stovky dní ve funkci výrazně zpevnily, patří i česká koruna. Vůči dolaru posílila o dvanáct procent. Ze všech měn světa již výrazněji než ona zpevnily kromě zmíněného rublu jen švédská koruna, o 15,4 procenta, a maďarský forint – o 12,7 procenta.
Česká měna tak „porazila“ například euro, dánskou korunu, švýcarský frank, norskou korunu, britskou libru nebo japonský jen. Česká koruna vůči dolaru poměrně výrazně zpevnila navzdory tomu, že během Trumpova prezidentování mezinárodní investoři citelně umocnili své sázky na rychlejší pokles základní úrokové sazby České národní banky.
V předvečer Trumpovy inaugurace mínili, že na přelomu let 2025 a 2026 bude základní sazba činit 3,5 procenta. Nyní soudí, že by to mělo být 3,25 procenta, přičemž nelze vyloučit ani pokles ze stávající úrovně 3,75 na rovná tři procenta.
Mezinárodní investoři ovšem stupňují své sázky také na rychlejší pokles základní úrokové sazby Evropské centrální banky. V předvečer Trumpovy inaugurace soudili, že na přelomu letošního a příštího roku bude činit rovna dvě procenta, nyní se nejvíce kloní k variantě, že to bude 1,75 procenta.
Nynější i vyhlížený rozdíl v úročení koruny a úročení eura tudíž hraje ve prospěch české měny, což ji pomáhá ke zmíněnému solidnímu zpevnění vůči naprosté většině světových měn. Pomáhají jí také nadále celkem solidní výsledky zahraničního obchodu České republiky, jehož se zatím Trumpovy celní války nedotkly.
Solidní výkon české měny pak způsobuje, že akcie obchodované na pražské burze podávají v době Trumpova prvního sta dní hájení druhý nejlepší výkon na světě, po akciích burzy varšavské.
Vskutku, hlavní ukazatele varšavské a pražské burzy, WIG20 a PX, jsou mezinárodními akciovými vítězi již více než tři měsíce trvajícího turbulentního období. Žádný jiný hlavní ukazatel kterékoli burzy světa totiž od té doby v přepočtu do dolarů nezhodnotil tolik jako právě tyto dva, plyne z dat agentury Bloomberg.
Ukazatel varšavského parketu WIG20 v porovnání s uzavírací cenou v předvečer Trumpovy inaugurace přidával v době pátečního závěru obchodování 33,4 procenta, zatímco index PX, jeho český protějšek, 26,9 procenta. Třetí na světě se umisťuje hlavní index španělské burzy, Ibex 35, s dolarovým zhodnocením 23,9 procenta.
Zmíněným evropským burzám prospívá obecnější růst důvěry mezinárodních investorů právě ve starý kontinent. Ten je do značné míry dán nárůstem nedůvěry v burzy americké, které trpí nevyzpytatelností Trumpovy zejména celní politiky.
Nová cla, jež Trump letos zavedl v mimořádné výši na dovoz z Číny a v menší míře pak na dovoz prakticky z celého světa, hrozí v USA vyvolat stagflaci, ve zbytku světa pak citelný ekonomický útlum. Chaotičnost Trumpových kroků bere důvěru investorů v institucionální pořádek Spojených států a vlastně i Západu, neboť USA jsou do značné míry jeho garantem.
V nastalé nejistotě si důvěru investorů získává Evropa a tamní burzy, včetně pražské či varšavské, neboť starý kontinent náhle působí jako „oáza předvídatelnosti“. Dochází k masivnímu přesunu kapitálu investorů z burz v USA zejména právě na ty evropské.
Specificky pražské a varšavské burze dále svědčí oteplení vztahů USA a Ruska. Investoři v rostoucí míře sázejí na ukončení války na Ukrajině v relativně dohledné době. Z něho by zvláště těžil středo- a východoevropský region, jež je Ukrajině geograficky poměrně nablízku.
Zmíněný ruský rubl těží rovněž z vyhlídek na mír, přičemž ještě navíc z toho, že podmínky, které Spojené státy navrhují jako základní rámec takového možného míru, jsou z hlediska Moskvy velkorysé, i když tedy ovšem, zdá se zatím, na úkor Ukrajiny a jejích klíčových cílů v probíhající válce.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
