Po operaci Absolute Resolve ve Venezuele, rozsáhlého útoku, který vedl k zajetí prezidenta Nicoláse Madura, si Washington nadále udržuje rozšířenou vojenskou přítomnost v celém Karibiku a Latinské Americe. Činí tak formou námořních zákroků proti plavidlům podezřelým z pašování drog nebo zvýšené vojenské prezence v zemích jako jsou Paraguay, Guatemala a Panama.
Tyto manévry byly americkými úředníky a analytiky označeny jako součást Trumpova dodatku k Monroeově doktríně z 19. století, jehož cílem je upevnit prvenství USA v západní hemisféře.
V této souvislosti nadcházející revize obchodních dohod s USA, nabitý volební kalendář (Kostarika, Kolumbie, Peru a Brazílie, pozn. red.) a bezpečnostní hrozby představují významná rizika pro růstové vyhlídky regionu, místní měny a dlouhodobé výnosy. Jaké jsou tedy tři potenciální scénáře makroekonomického vývoje pro Latinskou Ameriku?
Základní scénář (60% pravděpodobnost)
Základní scénář předpokládá omezená rizika poklesu v důsledku rostoucí nejistoty, která vede k utlumené důvěře podnikatelů a vyčkávacímu postoji v oblasti investic. Inflační tlaky by měly vzrůst pouze mírně v důsledku kombinace volatility vstupních nákladů a odloženého uvolnění měnové politiky v Brazílii a Kolumbii, vzhledem k blížícím se volbám.
V základním scénáři analýza očekává, že ekonomický růst regionu v roce 2026 bude v souladu s rokem 2025 (2,3 % oproti 2,5 %) a v roce 2027 se zrychlí na opět na 2,5 procenta. Odolnost poptávky bude i nadále příjemně překvapovat v několika ekonomikách, zejména v Brazílii a andských státech, a to díky potenciálnímu snížení úrokových sazeb.
V Argentině, Kolumbii a Mexiku se objevují nepříznivé vlivy v podobě utlumené spotřeby a fiskálních obav. Riziko platební neschopnosti států mírně roste v zemích se slabší fiskální pozicí, jako je Argentina, nebo s křehkou rovnováhou, jako je Kolumbie.
Slabost amerického dolaru snížila riziko nesplácení, ale může zhoršit konkurenceschopnost podniků v zemích, kde se stále vysoká inflace kombinuje s vysokými místními náklady (případ Brazílie). Insolvence podniků dosáhnou vrcholu letos (3 % po 12% nárůstu v roce 2025) a v roce 2027 mírně klesnou (o 7 %).
Geopolitické napětí, revize obchodních dohod s USA a důležité volby budou mít dopad na dluhové financování a místní měny. Politické násilí, zejména organizovaný zločin, násilí proti politikům a či vojenské konflikty s paramilitárními skupinami, mohou zhoršit podnikatelské prostředí a snížit celkovou důvěru v regionu.
| 2025 | 2026 | 2027 | Avg. 22-24 | Rating | |
| Argentina | 4.2 | 3.5 | 3.0 | 0.6 | C3 |
| Brazil | 2.4 | 2.2 | 2.2 | 3.2 | B2 |
| Chile | 2.0 | 2.4 | 3.0 | 1.8 | BB1 |
| Colombia | 2.6 | 2.8 | 3.5 | 3.3 | B2 |
| Costa Rica | 3.4 | 3.4 | 3.5 | 4.7 | BB1 |
| Dominican Rep. | 3.5 | 4.5 | 5.0 | 4.1 | B1 |
| Ecuador | 2.1 | 2.1 | 2.3 | 2.0 | C3 |
| Guatemala | 3.5 | 4.0 | 3.8 | 3.8 | B1 |
| Mexico | 0.8 | 1.2 | 1.6 | 2.8 | BB2 |
| Panama | 4.2 | 4.0 | 4.0 | 7.1 | BB2 |
| Peru | 3.2 | 2.7 | 2.5 | 1.9 | B1 |
| Uruguay | 2.7 | 2.4 | 2.1 | 2.8 | BB1 |
| LatAm | 2.5 | 2.3 | 2.5 | 2.9 |
Růst HDP v Latinské Americe podle základního scénáře, zdroje: IMF, Allianz Research
I přes potenciální posun k více tržně orientovanému vedení v nadcházejících volbách ve státech regionu by investoři neměli očekávat okamžité uvolnění fiskálních tlaků. Vyšší dovoz mezitím může způsobit propad obchodní bilance, zejména v jižní části Jižní Ameriky. Trhy tak zůstanou opatrné, s rozdíly v úrokových sazbách státních dluhopisů blízkými historickým minimům a utlumenými investicemi.
Negativní scénář (25% pravděpodobnost)
Pokud však dojde k dalším zásahům ze strany Spojených států, mohl by nastat negativní scénář, který by vyvolal pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procentního bodu. Pokud se geopolitické napětí s USA rozšíří i do dalších zemí, může dojít k dlouhodobé nestabilitě v regionu a k odlivu kapitálu.
K těmto událostem může dojít ve Střední Americe (včetně Kuby, ale také v ekonomikách, které čekají citlivé volební cykly, jako je Kostarika příští měsíc a Guatemala v roce 2027, a které mohou následovat scénář z loňského prosince v Hondurasu), dále v Kolumbii, Mexiku a Panamě.
Provoz přes průplav by byl narušen, což by mělo dopad na dodavatelské řetězce a vedlo by ke zvýšení trestné činnosti podél klíčových koridorů nákladní dopravy a v přístavech.
V andských ekonomikách by mohlo být vyhlášen nouzový stav v důsledku zintenzivnění organizovaného zločinu. V tomto negativním scénáři by růst HDP mohl potenciálně klesnout o 0,5 procentního bodu v regionu a o 1,5 až 2 procentní body v postižených zemích v důsledku větší nestability, otřesů důvěry a přerušení podnikání.
V regionu by spotřebitelské ceny mohly vzrůst o další 2–3 procentní body v důsledku vyšších vstupních nákladů. Vzhledem k silné závislosti mnoha ekonomik na soukromé spotřebě a jejich nižší citlivosti na ceny ropy by šok v důvěře spotřebitelů mohl poškodit fiskální systémy mnohem více než dodatečné příjmy z vyšších vývozních cen.
V tomto scénáři by růst Brazílie zůstal stabilní díky místní dynamice, ale úroková sazba Selic by až do konce roku 2027 zůstala ve dvouciferných hodnotách. Vlády zvyšují výdaje na bezpečnostní, sociální a nouzová opatření. Výnosy dluhopisů se v Kolumbii a Brazílii stávají neudržitelnými.
V celém regionu může dojít k platební neschopnosti států a kvazistátních subjektů (např. argentinské provincie, agentury v Mexiku), protože eskalující riziko konfliktu vyvolá posun k rizikovějšímu postoji, což povede k rozšíření spreadů latinskoamerických států a oslabení místních měn v důsledku odchodu zahraničních investorů.
Zejména proto, že současné spready rozvíjejících se trhů jsou na historickém minimu a jejich cena je dokonalá. Regionální nestabilita zvyšuje pravděpodobnost odlivu kapitálu, vyšší inflace a zvýšených sazeb, což vyvíjí tlak na fiskální rovnováhu a podmínky refinancování. Nárůst platební neschopnosti podniků, zejména v odvětvích spojených s globálními dodavatelskými řetězci.
Pozitivní scénář (15% pravděpodobnost)
Tento scénář by mohl nastat v případě rychlé reorganizace a zvýšení investic. V současné době se dvěma ekonomickým gigantům regionu, Brazílii a Mexiku, daří díky jejich klíčovému významu pro obchod USA a silnému mandátu jejich vedení.
Letos však nad oběma visí Damoklův meč – v jednom případě jde o obnovení USMCA (dohoda o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou) a v druhém o prezidentské volby, které se téměř přesně kryjí s volbami do Kongresu v USA. Proto je pravděpodobnost scénáře poměrně nízká.
V tomto scénáři by se v letech 2026–2027 zvýšil regionální růst HDP o 0,5 procentního bodu díky obnovené důvěře, obchodním a investičním příležitostem. Rozvoj infrastruktury se zrychluje díky zahraničním investicím do projektů souvisejících s kritickými minerály a měkkými komoditami.
Větší spolupráce mezi nově zvolenými vládami, zejména v jižní části Jižní Ameriky, by podpořila regionální obchod. Role Číny v regionu by byla vyvážena obnoveným zapojením USA a EU.
Geopolitická rizika by se v celé Latinské Americe snížila, což by podpořilo kompresi spreadů a stabilizaci měnových kurzů, protože tlaky na odliv kapitálu by ustaly. Zlepšené politické a obchodní podmínky by posílily důvěru a zlepšily přístup na trh, zejména pro státy s vysokým beta koeficientem, jako jsou Kolumbie, Ekvádor a Peru.
Snížení institucionálního napětí a méně narušení dodavatelských řetězců by posílilo fiskální trajektorie, pomohlo refinancování a snížilo riziko defaultu. S klesající volatilitou by dluh v místní měně těžil z pevnějšího devizového kurzu a stabilních inflačních očekávání.
Počet insolvencí podniků by se snížil, protože podniky by těžily ze zlepšených obchodních podmínek a investic. Celkově by se region posunul ke konstruktivnějšímu úvěrovému prostředí díky větší stabilitě a obnovení investičních toků.
(S využitím podkladů společnosti Allianz Trade)
