Letošní březnový pokles je však dán také meziročně znatelně nižším počtem pracovních dní. Letos jich bylo hned o tři méně než loni v březnu. V očištění o rozdílný počet pracovních dní činí letošní březnový pokles meziročně 2,7 procenta.
Stěžejním důvodem vyššího než očekávaného propadu – analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů neočištěný pokles o 8,4 procenta – je vysoká základna loňského března, zejména v oblasti automobilové výroby.
A rovněž letošní březnové omezení výroby v autoprůmyslu kvůli chybějícím součástkám. Což je problém, který se s různou intenzitou objevuje už od pandemie, kdy došlo k zásadnímu zpřetrhání mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Český průmysl, zejména výroba strojů, ale trápí také celkově nedostatečná poptávka, daná omezením spotřeby kvůli inflaci a drahým energiím či omezením investic v prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb, stejně jako slabší poptávkou v zemích typu Německa, která souvisí s podobnými faktory jako v Česku. Za celý letošní rok tak průmyslová výroba vzroste reálně pouze o jediné procento.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
