Současný nárůst cen energií ale představuje riziko. Faktem ale je, že se energetická náročnost průmyslu v posledních letech snižovala, což může lehce zvýšit jeho odolnost. I přes silný meziměsíční pokles průmyslová výroba meziročně prakticky stagnovala, což představovalo výrazné překvapení oproti tržnímu očekávání ve výši 2,6 procenta meziročně i našemu odhadu (+1,6 % y/y).
Po očištění o rozdílný počet pracovních dní byla meziročně ale produkce průmyslníků stále vyšší o 2,8 procenta. Aktuálně zveřejněná data navíc výrazně revidovala data za celý loňský rok. Celoroční růst průmyslové produkce za rok 2025 se tak z původních 1,5 procenta zvýšil na 2,2 procenta.
Samotná zpracovatelská výroba zaznamenala ještě výraznější korekci, když oproti prosinci klesla o 3,8 procenta meziměsíčně. Ke zmírnění celkového poklesu přispěl nárůst energetické výroby o více než 11 procent meziměsíčně. Výrazný pokles zaznamenala většina zpracovatelských odvětví. To ale obecně následovalo po opravdu silném výkonu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku.
K poklesu přispěl i automobilový průmysl, kde se výroba meziměsíčně snížila o 1,5 procenta meziměsíčně, přestože data Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) spíše indikovala zlepšení. K výraznému propadu výroby došlo také ve strojírenství (-6,7 % m/m), v odvětví výroby ostatních nekovových materiálů (-12 %) či kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (-7,6 %).
Lednový vývoj hodnoty nových průmyslových zakázek také odrážel ostrou korekci silného prosince. Meziměsíčně klesla v nominálním vyjádření o 11,3 procenta, stále se ale pohybovala na vysoké úrovni a meziročně byla vyšší o 9,8 procenta díky růstu zahraničních i domácích zakázek. Vývoj průmyslových zakázek a lepší hodnocení poptávky dle průmyslníků by měly podpořit výkon průmyslu v dalších měsících.
Ostrý lednový pokles reflektoval korekci silného výkonu průmyslu v závěrečném loňském čtvrtletí. I přes lednové zklamání ale stále pozorujeme faktory naznačující pokračování cyklického oživení českého průmyslu. Vývoj na energetických trzích nicméně představuje riziko, a to zejména v případě, že ceny energií setrvají na zvýšených úrovních po delší dobu.
Více než ceny ropy zatěžují domácí průmysl vyšší ceny zemního plynu. Zatímco český průmysl je z energetického hlediska jedním z nejméně závislých na ropných produktech v Evropě, jeho závislost na zemním plynu je výrazně vyšší (poblíž průměru EU, pozn. aut.).
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
