Průmyslové firmy loni žehraly především na slabou zahraniční poptávku. Ta zůstává nadále pod tlakem, v prosinci ale došlo k viditelnému oživení – narostl jak objem nových zakázek, tak i výroby. Lepší podmínky hlásí výrobci jak na zahraničním, tak i domácím trhu.
Povzbudivě vyznívá i zaměstnanost, která stoupla poprvé za více než tři roky a opatrně signalizuje letošní stabilizaci na trhu práce.
Za celý minulý rok dle našeho odhadu vzrostla průmyslová výroba jen velmi zlehka okolo jednoho procenta, což ale ve světle německé průmyslové recese není vůbec špatný výsledek, ale spíše známka odolnosti.
Do letošního roku hledíme o něco optimističtěji. Sázíme totiž na oživení německé ekonomiky tažené vyššími veřejnými výdaji na infrastrukturu a obranu, jež by mělo zvýšit poptávku po průmyslovém zboží.
Oživení průmyslové výroby ale čelí celé řadě rizik a nejistot. Německá fiskální bazuka se zatím rozjíždí pomalu a její celkový dopad na růst může být spíše méně významný než naopak. Část vyšších výdajů navíc představují dotace energií pro německý průmysl, což je z pohledu české ekonomiky dvousečné.
Na jedné straně nám sice svižnější růst německého průmyslu může dodat poptávkový impuls, na straně druhé ale vytváří na jednotném trhu konkurenční výhodu pro německé podniky.
S otazníkem je pro tento rok také případný zpožděný dopad Trumpových cel a vůbec jeho nevyzpytatelné politiky, stejně jako zostřená konkurence ze strany Číny.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
