Akciová společnost Zlato založila společný podnik se společností IBIS InGold a jedná o fúzích s dalšími významnými prodejci investičního zlata na českém trhu. Po fúzích hodlá mít Zlato a.s. téměř třetinový podíl na tuzemském trhu s investičním zlatem a být jedničkou na trhu, a to v horizontu dvou let.
Představitelé společnosti za hlavní výhodu svého projektu považují možnost nákupu zlata formou kontinuálních vkladů již od výše 4 euro měsíčně, zpětný odkup zlata od investorů bez poplatků a také edukaci klientů na novém portále Zlato.cz.
Představitelé společnosti Zlato a.s. na tiskové konferenci také představili prvního ambasadora značky, jímž se stal známý hudebník a vynikající saxofonista Felix Slováček. Ten prozradil, že jeho vztah k investičnímu zlatu a k zlatým mincím, které pro sebe nakupuje dlouhodobě, není náhodný. Vypěstovali ho v něm jeho otec a dědeček. A dodnes jim za to vděčí. „Každá domácnost by měla mít ve zlatě zhruba desetinu svého majetku. Nevíte, co se stane. Zlato je stará poctivá jistota,“ řekl Slováček.
Češi národem spořivců
Češi jsou národem spořivců. Alespoň to vyplývá z ankety, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI). Na otázku, co by po zaplacení všech dluhů udělali s volnými penězi, odpovědělo 54 % respondentů, že by spořili. Shodně po 23 % účastníků ankety by volné peníze ušetřilo nebo je investovalo.
Také podle říjnového průzkumu agentury IPSOS Češi, kterým se podařilo po řádném splacení svých finančních závazků ušetřit, by tyto volné peníze nejčastěji odložili stranou a dále šetřili nebo by je nechali na svých účtech a používali pro běžnou spotřebu. Obě možnosti zmínily shodně dvě pětiny lidí.
Více než čtvrtina Čechů (28 %) by peníze použila k finančnímu zaopatření svých dětí, zatímco další necelá pětina (18 %) k zaopatření sebe sama v období stáří. Pro 35 % Čechů je důležité použít volné peníze na pořízení si auta (7 %), zaplacení dovolené (8 %) a nákladů za nové bydlení (12 %) či domácnost (8 %).
Je v Praze draze?
Často citovanou statistiku, že si totiž Čech v průměru vydělá zhruba třetinu německého příjmu, potvrdilo srovnání švýcarské banky UBS, která se zaměřila na život obyvatel některých evropských a světových měst.
Podle této studie si člověk v Praze na jeden hamburger Big Mac si vydělá v průměru za půl hodiny, zatímco v Berlíně mu stačí jen 13 minut. Na koupi telefonu iPhone 6 musí Čech pracovat 17 dní, zatímco Němec jen pět.
Výrazně lépe jsou na tom s koupěschopností výrobků typu Big Mac a iPhone i obyvatelé Bratislavy či Varšavy (až skoro o polovinu), naproti tomu na bochník chleba má Pražan vyděláno za polovinu času než např. obyvatel Varšavy.
Obecně platí, že zatímco na chleba a rýži jsou Pražané schopni vydělat za cenu srovnatelnou se světovými metropolemi, u „hambáče“ a iPhonu zaostáváme i za svými sousedy. A vysloveně se musíme červenat při pohledu na Curych, kde si na chleba i rýži vydělají za pět minut (Praha 11, resp. 15), na Big Mac za 11 a na iPhone necelých 21 hodin.
