Sentiment Vánoc i povánoční slevy jsou pro každého osmého Čecha impulsem k tomu, aby nakoupil dárky na dluh. Nejčastějšími půjčkami jsou částky do 30 000 Kč, doba splatnosti 15 měsíců. Dostupnost půjček především u nebankovních institucí je však podle odborníků nejjednodušší cestou k zadlužení i na několik let.
Nebankovní půjčku na nákup vánočních dárků alespoň jednou využilo 12 % Čechů. Průměrná výše vánoční půjčky je 7869 korun, nejčastěji si lidé půjčí do částky 30 tisíc korun. Ovšem často vrátí i dvakrát tolik.
Před jednou pražskou kanceláří se objevil nápis – levné půjčky, již 2 % týdně. To vypadá hodně výhodně, pokud si však někdo nespočítá, že pokud bude půjčku vracet rok, zaplatí úrok zhruba 280 %.
Přes četná varování před nebankovními institucemi jim lidé stále věří. Některé nebankovní společnosti tak mají zejména v předvánočním období skutečné žně a během posledního kvartálu dosahují až 75 % ročního objemu poskytnutých půjček.
Centrální nákupy se odkládají
Znělo to jako logická a moderní myšlenka, s níž se před volbami Andrej Babiš vytasil obvykle ve chvíli slibů, jak ušetří státní peníze. Centrální nákupy, tedy společná výběrová řízení na služby, techniku a komodity pro státní správu, se měly naplno spustit od ledna 2016, ale je jasné, že také tento záměr ministra financí se bude realizovat velmi obtížně.
Vláda dala centrálním nákupům zelenou a slibovala si od nich stomilionové úspory. Postupně už od ledna se měly centrálně nakupovat počítače, mobily včetně tarifů, osobní auta, papír, tiskárny, kancelářské potřeby či nábytek, energie, úklidové služby nebo povinné a havarijní pojištění aut. Realizace je však obtížnější, než se zdálo.
Příčin je hned několik. Poměrně komplikovaný proces veřejných zakázek, rozličné požadavky různých typů organizací i na ty nejzákladnější kancelářské potřeby, velká rozmanitost používaných značek a typů techniky a v neposlední řadě ne právě ochota státních úředníků zbavit se možnosti rozhodovat o výběru dodavatelů.
Češi rádi nakupují chytře
Češi rádi nakupují chytře. Tak se dají stručně charakterizovat výsledky ankety, které zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI). V ní se jen 29 % respondentů přiznalo k tomu, že při nákupu dává přednost značkovému, kvalitnímu zboží.
Naproti tomu 14 % účastníků ankety preferuje levné, neznačkové zboží, protože podle nich udělá stejnou službu jako značkové. A naprostá většina respondentů, vyčíslená 57 %, nakupuje podle okolností, nabídky a tak, aby to pro ni bylo co nejvýhodnější.
„Téměř každý Čech má ve své skříni minimálně jeden kus oblečení, který nebyl vůbec drahý, ale přesto patří k nejoblíbenějším. Dvě třetiny Čechů myslí, že dokážou oblečení nakupovat chytře. Nejčastěji jej pořizují v nákupních centrech nebo přes internet,“ charakterizuje Zuzana Procházková ze společnosti Kik schopnost českých zákazníků analyzovat poměr cena/výkon.
Úroky na spořicích účtech stagnují
Na trhu spořicích produktů se nic převratného neděje. Můžeme si to odvodit od vývoje Sporoindexu, který nezměnil hodnotu od července 2015, tj. za posledních pět měsíců. V listopadu měl stále hodnotu 0,54 %.
Sporoindex je průměrná úroková sazba spořicích účtů pro fyzické osoby, bez výpovědní lhůty, bez podmínky aktivního využívání běžného účtu a s možností výběru kdykoliv bez ztráty úroku v daném kalendářním měsíci. Za každou banku je vybrán vždy jeden nejvýhodnější účet pro vkladovou částku 100 000 Kč.
Nejvyšší hodnoty dosáhl Sporoindex v polovině roku 2012, kdy byl na úrovni 1,5 %. V té době nabízely např. Air Bank a ZUNO Bank sazby na spořicích účtech ve výši 2,5 % p.a. a Equa bank 2,3 % p.a., což celý trh vychýlilo směrem k vyšším sazbám.
Spořicí účty již delší čas nejsou produktem, kterým se banky chlubí v marketingových kampaních. Úrokové sazby klesají již od poloviny roku 2012 a ani letošní rok není výjimkou. Pouze několik málo společností bylo ochotno nabídnout klientům při splnění určitých podmínek vylepšení nabídky (např. Air Bank, Sberbank).
