Zásluhou předchozího oživení se ale i tak ukazatel nachází na nejvyšší úrovni od roku 2022. Struktura PMI přitom vysílá smíšené signály. Průmyslníci si na jedné straně podle zprávy komentující výsledky průzkumu PMI chválí mírný nárůst objemu zakázek. Ten se ale údajně týkal především strojů a stavebních materiálů, zatímco zakázky určené pro export byly nižší.
Objem výroby pak podle průzkumu PMI v srpnu stagnoval, když nové zakázky byly uspokojovány ze skladových zásob. Výrobci si stěžují na problémy v logistice, prodlevy v dodávkách materiálů a na nepříznivé důsledky celní politiky USA. Nadále přetrvával tlak na snižování nákladů, které se odehrávalo jak prostřednictvím nižších nákupů výrobních vstupů, tak i snižováním zaměstnanosti.
Zároveň se ale prodejci v prostředí utlumené poptávky snažili udat své zboží díky slevám a ceny průmyslového zboží tedy podle PMI průzkumu klesaly třetí měsíc v řadě.
Navzdory tomuto vývoji však zůstávají průmyslníci optimističtí ohledně vývoje produkce v příštím roce.
Průmyslový PMI zklamal také v Polsku, kde sice v srpnu vzrostl z 45,9 na 46,6 bodu, avšak byl nižší oproti očekávaným 46,8 bodu. V Maďarsku se pak PMI ze zpracovatelského průmyslu snížil z 50,5 na 48,9 bodu. Celkově očekáváme, že středoevropský průmysl bude ve zbytku roku pociťovat sílící negativní dopady amerických cel spojené i s odeznívajícím efektem předzásobení.
Pro středoevropský region důležitá německá ekonomika navíc stále vykazuje slabé výsledky, které přispívají k setrvalému nárůstu tamní nezaměstnanosti. Utlumený výkon průmyslu by měl zároveň znamenat, že tlaky na růst cen zboží zůstanou slabé a budou kompenzovat zvýšenou inflaci v oblasti služeb.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
