Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko. Pro Českou republiku to znamená úsporu zhruba 45 miliard korun. V letošním roce totiž Česko přispívá do rozpočtu EU z 1,82 procenta.
Právě rozpočtem EU bude kryt zmíněný společný unijní dluh pro Ukrajinu. Evropská komise si půjčí od mezinárodních investorů, přičemž úrokové platby a jistina budou hrazeny z rozpočtu EU. Protože se však Česko – a s ním také Slovensko a Maďarsko – z této půjčky vyvázaly, znamená to pro Prahu úsporu zhruba 40 mld. korun a dalších několik miliard v podobě neuskutečněných úrokových plateb.
Například pětiletý společný dluhopis EU momentálně podle dat Bloombergu vynáší investorům 2,6 procenta ročně, takže na úrokových platbách by Česko při takové splatnosti ušetřilo zhruba miliardu ročně.
Společné půjčení EU pro Ukrajinu představuje vítězství Belgie a prohru Německa. Belgie totiž kategoricky odmítala, aby se peníze Ukrajině poslaly ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou uloženy především na jejím území. Žádala neomezené záruky od dalších členských zemí EU, které ty však dát odmítly.
To podle Belgie nakonec potvrzuje oprávněnost jejího odmítavého postoje. Belgie záruky žádala pro případ, že by došlo k rozmrazení ruských devizových rezerv, například vypršením příslušných sankcí nebo rozhodnutím soudu, a ona by pak musela peníze, které mezitím odputovaly na Ukrajinu, vrátit Rusku „ze svého“.
Svým způsobem je resumé bruselského summitu vítězstvím také pro Česko, Slovensko a Maďarsko, jejichž lídři uhájili postoj, který deklarovali před zahájením jednání, tedy že další poskytnutí prostředků Ukrajině ze svých zdrojů odmítají, přičemž současně prakticky zavrhují i použití ruských rezerv.
Naopak Německo, které společně s Evropskou komisí patřilo k nejzavilejším stoupencům využití ruských rezerv, na summitu pohořelo. Berlín se chtěl vyhnout prohlubování společného dluhu EU, které pro něj není příliš výhodné. EU jako celek si totiž půjčuje za vyšší úrok než Německo samotné, které je přitom současně z titulu velikosti své ekonomiky největším přispěvatelem do rozpočtu EU.
Fakt, že z poskytnutí peněz Ukrajině se vyvázaly tři ekonomiky, byť menší, tedy ČR, Slovensko a Maďarsko, znamená, že o to více budou ostatní zbývající země EU v čele právě s Německem muset Ukrajině poskytnout.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
