České domácnosti se stále ve vztahu k úsporám a investicím chovají až přehnaně obezřetně. Objem peněz na netermínovaných účtech, tedy primárně běžných a spořicích účtech, dosáhl na konci 1. pololetí 2,94 bilionu korun a od konce loňského roku vzrostl o 100 miliard korun (a meziročně dokonce o 260 mld. Kč, pozn. aut.).
Češi jsou stále ve spoření a investování velmi konzervativní. Na běžných a spořicích účtech mají uloženu téměř polovinu českého hrubého domácího produktu (HDP). To je až nezdravé číslo, připravují se o obrovské částky možného výnosu z jiných finančních produktů.
Střadatele od držení peněz na běžných a spořicích účtech neodrazuje ani pokračující pokles úrokových sazeb. Průměrná sazba na spořicím účtu podle statistik České národní banky činila v červnu 2,35 procenta, na konci loňského roku to bylo 2,59 procenta.
Průměrný výnos na spořicích účtech tak ani nepokrývá inflaci. Ta již sice nepředstavuje pro domácnosti takovou hrozbu jako před dvěma lety, v letošním roce však stále byla na úrovni 2,7 procenta. Střadatel na spořicím účtu s průměrnou sazbou tak reálně své peníze znehodnocuje.
Zájem o jiné způsoby zhodnocování úspor rychle roste. Rekordní objemy hlásí investiční společnosti, roste zájem o nový dlouhodobý investiční produkt, zvyšuje se počet investorů i do nových forem investování, jako je crowdfunding. Přesto se ale zvyšuje i objem peněz na běžných a spořicích účtech, které ani nepokryjí inflaci.
Podle našeho nedávného průzkumu mezi mladými v Generaci Z se obliba spořicích a běžných účtů nemění ani u mladé generace. I drtivá většina mladých totiž při spoření spoléhá jen na spořicí účty či termínované vklady. Až daleko za tím jsou akcie, ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. red.), investice do kryptoměn nebo třeba crowdfunding.
Zatímco do bezpečných produktů, jako jsou termínované vklady nebo spořicí účty, ukládá úspory 75 procent lidí z generace Z, rizikovější a potenciálně výnosnější produkty, jako jsou akcie nebo ETF zajímají 28 procent lidí.
I u mladých mají stále velkou oblibu produkty se státní podporou, jako je stavebko nebo penzijko, kam peníze ukládá 25 procent mladých. Z novějších forem investování se většímu zájmu těší hlavně kryptoměny (14 %), roste i zájem o crowdfunding. Do nemovitostí investuje jen šest procent mladých.
Samozřejmě je vhodné mít rychle dostupnou rezervu, ale veškeré další úspory by měly mířit mimo běžné či spořicí účty. I konzervativní přístup při správě portfolia přitom může jít ruku v ruce se zajímavějšími výnosy. V tomto směru se ale myšlení Čechů mění jen velmi pomalu.
Autor je provozní ředitel platformy Fingood
(Redakčně upraveno)
