První efekt se týká cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Ty se během posledních měsíců rychle prodraly mezi kategorie spotřebitelských výdajů s nejvyšším dopadem do inflace. Růst cen v této kategorii se totiž dramaticky zvýšil.
U těchto výrobků platí ekonomická moudrost „za (téměř) vším hledej daň“: Od ledna totiž v uvedené kategorii zboží platí nové, výrazně vyšší sazby spotřebních daní, přičemž staré, levnější kolky bylo možno používat (tj. starou, nižší daňovou sazbu uplatňovat) až do konce června. A tak v posledních týdnech nabralo obrátky zdražování těchto produktů s tím, jak prodejci byli nuceni přejít na nové, dražší kolky.
Druhý zajímavý efekt, který lze odhalit v útrobách červencové inflace, se týká cen v oblasti bydlení. Hlavním tahounem je zde už řadu měsíců elektrická energie (ta v minulém roce domácnostem zdražila v důsledku vysokých cen komodity na mezinárodních trzích v předchozích čtvrtletích). Zajímavější ale je, že ochabl druhý donedávna silný tahoun v rámci bydlení, a to nájemné:
Ani zde není těžké vypátrat příčinu: Tentokrát je jí pandemie koronaviru a z ní plynoucí pokles zájmu turistů a pracovníků ze zahraničí o ubytování v Česku. Převis nabídky kapacit bytů a domů k pronájmu měl rychlý dopad do cen.
Doslova pokles cen nájemního bydlení nastal samozřejmě jen v těch nemnoha částech Česka, kam se poptávka zmíněných klientů z ciziny soustřeďovala (zejména tedy v Praze); průměr za celou zemi nadále roste – ale zjevně pomaleji než na jaře.
Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)
